Pražská Národní knihovna získala cenu UNESCO za digitalizaci

r_2100x1400_radio_praha.png

Národní knihovna v Praze získala cenu Jikji - Paměť světa za digitalizaci dokumentů. Tuto cenu udělilo UNESCO vůbec poprvé a zástupci Národní knihovny ji převzali v jihokorejském Cheongju minulý pátek. S cenou je spojena i částka 30 tisíc amerických dolarů, které chce knihovna věnovat především na digitalizaci dalších vzácných knih. Více už Milena Štráfeldová

Česká hymna doprovázela slavnostní ceremoniál, při němž ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek převzal minulý týden v Jižní Koreji cenu Jikji za digitalizaci ohrožených dokumentů. Cena je pojmenována podle nejstaršího dochovaného korejského tisku z kovové sazby, buddhistického spisu nazvaného Paměť světa, který byl ve městě Cheongju vytištěn v roce 1377. Stejný název nese i program UNESCO:

"Program Paměť světa existuje od roku 1992 a česká Národní knihovna byla vlastně od začátku účastníkem tohoto programu,"

Národní knihovna
upřesnil ředitel knihovny Vlastimil Ježek. Od letošního roku bude UNESCO cenu Jikji za digitalizaci udělovat každé dva roky. Jejím prvním laureátem se v konkurenci 37 kandidátů stala právě pražská Národní knihovna. UNESCO přitom ocenilo nejen samotnou digitalizaci rukopisů či starých tisků, ale i to, že Národní knihovna v Praze předává své zkušenosti dalším knihovnám a střediskům. Myslí si to ředitel pro vědu, výzkum a zahraniční vztahy Národní knihovny Adolf Knoll.

"Neexistuje žádné oficiální zdůvodnění, nicméně můžeme usuzovat, že těmi hlavními důvody byly především digitální knihovny nebo digitální zpřístupnění historických fondů, možná i koordinace záchranných prací po záplavách v České republice, ale tím důvodem nade vším bylo to, že jsme si své poznatky nenechávali pro sebe, ale začali jsme spolupracovat s řadou institucí v zahraničí. Nejen že je zapojujeme do digitální knihovny, ale existuje i série školení, která jsme provedli v řadě zemí světa včetně Asie. A právě ty věci, které přesahují hranice instituce a hranice státu, jsou nejvíce oceňovány."

Národní knihovna se navíc nesoustředí jen na digitalizaci dokumentů v českém jazyce. V minulosti se tu například digitalizovaly i arabské nebo perské rukopisy. Projekt digitalizace ohrožených dokumentů zahájila Národní knihovna už v první polovině 90. let.

"Začalo to vlastně žádostí UNESCO o zpracování pilotního projektu, který potřebovali do Paměti světa. V jiných zemích se to ale nedařilo a řízením osudu se stalo, že jsme byli nejrychlejší. První úplně digitalizovaný rukopis byl vydán také jako pilotní projekt UNESCO v roce 1995 ještě na CD-ROMu, dnes už to je v digitální knihovně. Byl to Sedlecký antifonář z našich fondů, což je dokument ze 13. - 14. století. Druhý, který byl vydán současně s ním také jako pilotní projekt UNESCO, ale financovaný z našich zdrojů, byla Kronika Kostnického koncilu,"

Dalimilova kronika
dodává Adolf Knoll. Za uplynulé desetiletí Národní knihovna zdigitalizovala na osm set tisíc stran rukopisů, starých tisků a historických map. Kromě toho bylo do digitální podoby převedeno přes milion stran starších ročníků novin a časopisů, které byly tištěny na nekvalitním tzv. kyselém papíře, a kterým proto hrozí zkáza. Jak Adolf Knoll připomíná, při práci se vzácnými rukopisy a starými tisky je třeba postupovat velmi opatrně:

"Prvním předpokladem digitalizace je, že každý rukopis nejprve vidí naši konzervátoři, a ti rozhodnou, jak se s ním má během digitalizace zacházet a zda vůbec ho lze takto digitalizovat, nebo zda musí nejdříve provést nějaké zásahy. Za druhé tam jsou opatření přímo na digitalizačním pracovišti. Je tam řada zařízení, která s rukopisem velmi šetrně manipulují. Jsou to různé automatizované kolébky, které dokáží vhodně uložit vazbu, fixovat stránky. Je tam řada opatření, aby od světel, která svítí při skenování, bylo odváděno teplo, takže je tomu věnována obrovská pozornost."

Ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek
Digitalizace ohrožených dokumentů je také poměrně nákladná. Prostředky na ni získává Národní knihovna především od ministerstva kultury v rámci národního programu Veřejné informační služby knihoven. Knihovníci však přiznávají, že peněz na digitalizaci je v posledních letech stále méně a situace začíná být kritická. Na digitalizaci rukopisů a vzácných tisků jsou v letošním roce pro všechny zúčastněné knihovny celkem tři miliony korun a na digitalizaci novin je k dispozici částka ještě menší. Jen u starých novin přitom zbývá digitalizovat téměř čtvrt miliardy stran. Při současném tempu digitalizace by takový úkol trval 240 let, kyselý papír ale může být do třiceti let zcela zničen.

Částku 30 tisíc dolarů, tedy kolem 720 tisíc korun, chce proto Národní knihovna podle jejího ředitele Vlastimila Ježka vložit hlavně do digitalizace:

"Část z těch peněz použijeme pravděpodobně na jednu novou akvizici, o které bych dneska nerad mluvil, a větší část peněz použijeme na digitalizování zhruba dvanácti starých rukopisů."

Cena Jikji bude v Národní knihovně vystavena do října. Její součástí je diplom na ručním papíře na podkladě z hedvábí a dále tradiční korejská sazba z kovových liter zapuštěných do vosku. Právě tak byl ve 14. století vytištěn nejstarší dochovaný výtisk spisu Paměť světa.