Česko získalo fragment Dalimilovy kroniky

Česko se dočkalo. Ve čtvrtek se v pařížské aukční síni Drouot Richelieu podařilo vydražit fragment latinského opisu Kroniky takřečeného Dalimila. Česká republika za zlomek zaplatila 300 tisíc eur, tedy přibližně 9 miliónů korun. Podrobnosti má Martina Lustigová.

Ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek, foto: ČTK

Když se připočtou výdaje aukční síně, vyšplhá se částka na více než 10 miliónů. Ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek po aukci přiznal, že po dohodě s ministrem kultury Pavlem Dostálem by Národní knihovna byla ochotna jít až na dvojnásobek, tedy na 18 miliónů korun. Podle odborníků byl fragment nejvzácnějším bohemikem, které se na trhu objevilo nejméně za posledních 80 let.

A jak aukce probíhala? Vyvolávací cena byla 60 tisíc eur a Národní knihovnu zastupovali dva zájemci, kteří měli přesně určenou taktiku. "Ta chvíle byla nesmírně napínavá, když se zvedaly ruce, které signalizovaly to, jak cena rukopisu stoupá,"říká náměstek ministra kultury Zdeněk Novák. A cena vystoupala až na 300 tisíc eur. Pak se ozvalo bouchnutí kladívka a všem spadl kámen ze srdce. Bylo jasné, že vzácný rukopis pojede do České republiky.

Dražený fragment Dalimilovy kroniky, foto: ČTK

V čem je vlastně Dalimilova kronika pro český národ tak významná? Na to se ptáme historika Martina Wihody: "Za prvé je to první historiografické dílo, které je v českém jazyce a které je navíc veršované. To je první věc. A druhá věc spočívá v tom, že se jedná o jakýsi doklad, a to doklad poměrně významný, rodícího se zemského a národního sebevědomí.

Co je obsahem Dalimilovy kroniky?

"Obsahem Dalimilovy kroniky jsou české dějiny až zhruba do Dalimilovy přítomnosti. Tady je nutno poznamenat jednu věc, a sice, že autorem té kroniky samozřejmě není Dalimil. To je pouze jakýsi úzus, který se ustálil díky omylu, který sahá až do 16. století. Víme, že autorem té kroniky je příslušník nějaké privilegované vrstvy, patrně pocházel ze šlechtických kruhů, což dokazuje třeba zájem takzvaného Dalimila například o genealogii nebo heraldiku šlechtických rodů. Dále pak je tam to, že Dalimil byl vlastně mluvčí této šlechtické skupiny, že se tato šlechtická skupina vymezovala vůči králi, ale současně též vůči nově se rodícímu městskému patriciátu, zejména německého původu. A odtud také plynuly Dalimilovy někdy až nenávistné výpady proti Němcům, které byly samozřejmě zobecňovány a chápány v takové nacionální rovině."

Čím je významný právě vydražený překlad?

Dražený fragment Dalimilovy kroniky, foto: ČTK

"Ten vydražený překlad není ani tak významný svým rozsahem, protože podle informací, které jsou k dispozici se jedná o zlomek, který je z hlediska celkového obsahu kroniky docela zanedbatelný. Zajímavé je ovšem něco jiného. Dalimilova kronika byla někdy před polovinou 14. století přeložena do němčiny a jak se ukazuje, byla překládána také do latiny. To znamená, že byla chápána, patrně Karlem IV., jako dostatečně reprezentativní dílo k českým dějinám a o českých dějinách. Co je tam dále zajímavé, je to, že neznámí mistři patrně italského původu, alespoň tak ty miniatury vypadají, se zmocnili české látky, samozřejmě na objednávku Karla IV. nebo některého z Lucemburků, a vtiskli tak českým reáliím takový středomořský rozměr."

Mohou tyto iluminace o něčem vypovídat?

"Především vypovídají o hmotné kultuře pozdního středověku, protože ti neznámí mistři převyprávěli příběhy do obrazové podoby podle reálií, které oni sami znali. Je to i takové typické vnímání času a prostoru ve středověku, kdy látka, která spadala někam do 10. století českého, je klidně přenesena do 14. století a do italských poměrů. Takže to propojení českého 10. století a středomořského 14. století je neobyčejně pěkné."

A co čeká památku dál? Až fragment dorazí do Prahy, bude co nejdříve digitalizován a pak uložen ve speciálním klimatizovaném trezoru. Zlomek ale zřejmě uvidí i česká veřejnost - Národní knihovna totiž počítá s jeho vystavením v Zrcadlové kapli Klementina.