Česká republika na koupi Dalimilovy kroniky v Paříži ušetřila miliony korun
Do Česka se vrátil fragment latinského překladu Dalimilovy kroniky. Část středověkého rukopisu, kterou po několik generací vlastnila rodina z Paříže, koupila v dražbě za tři sta tisíc euro pražská Národní knihovna. Jde o přemrštěnou cenu? A ohrozila české zájmy informace o tom, že vláda Stanislava Grosse uvolnila na koupi Dalimila deset milionů korun? Objevily se i pochybnosti, zda se nejedná o padělek. Odpověď na tyto otázky hledala Milena Štráfeldová:
"V tuhle chvíli o ní nevíme nic. Nejsme to my, kdo ji tají, jsou to dražitelé. Ale máme docela naději, že něco bližšího zjistíme,"
prohlásil po příjezdu z dražby ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek. Právě Národní knihovna o nákup Dalimila projevila eminentní zájem. Podle Vlastimila Ježka jde totiž o nejvýznamnější nález rukopisu od dob národního obrození. Česká vláda na něj proto uvolnila deset milionů korun. Ovšem zveřejnění částky, kterou mají Češi na vydražení rukopisu, vyvolalo vlnu kritiky. Národní knihovna tak prý odkryla karty a usnadnila ostatním účastníkům aukce jejich postup. Náměstek ministra kultury Zdeněk Novák ale uvedl, že tato informace byla záměrná lest:
"Aukční síň nepochybně najala své lidi, kteří se pokusili přemoci onu zveřejněnou hranici, a nevěděli, že ta zveřejněná částka byla léčkou pro ně samé. Materiál, který ministerstvo kultury připravovalo pro jednání vlády, předpokládal cenu osmnáct milionů korun, což je šest set tisíc euro. Takže pokud jsme ten rukopis koupili za tři sta tisíc euro, tak jsme v podstatě tři sta tisíc euro České republice ušetřili. A myslím, že to bylo důsledkem té léčky, kterou jsme nastražili pro prodávajícího."Samotná dražba fragmentu Dalimilovy kroniky v Drouot Richelieu trvala jen minutu. Během té doby se částka vyšplhala na zhruba devět milionů korun. Kromě toho Národní knihovna musí zaplatit další 1,5 milionu korun jako poplatky pro aukční síň a do státního rozpočtu musí navíc odvést pětiprocentní daň z přidané hodnoty. Jak ale po dražbě přiznal Vlastimil Ježek, po dohodě s ministrem kultury měl v Paříži víceméně volnou ruku.
"Teď už můžu prozradit, že s Pavlem Dostálem bylo dohodnuto, že kdyby nám ten schválený limit nestačil, tak že si dovolíme jít na vlastní trika přes něj a že si to pak buď vysvětlíme, nebo odskáčeme."
Po příletu do Prahy, kam pracovníci Národní knihovny v pátek odpoledne přivezli Dalimila v ocelovém kufříku, si Ježek dosaženou cenu pochvaloval. To, že cena 300 000 euro je výhodná, potvrdila i česká galeristka s německým pasem Monika Burian, která Národní knihovnu na aukci tajně zastupovala."Podle mého názoru ta cena je ještě velice nízká. Nevím, kdo z vás sleduje třeba aukce současného umění na světovém trhu, kde se objevují obrazy umělců, kterým je čtyřicet, padesát let, a dosahují částek jednoho milionu dolarů i více. Takže si myslím, že bylo velké štěstí, že se tento dokument objevil v takto malém aukčním domě, kde šance, aby se dostal povědomí ještě více lidí, byla relativně malá. Opravdu myslím, že to je velký úspěch."
K ceně více než deseti milionů korun, kterou český stát prostřednictvím Národní knihovny za Dalimila zaplatil, se po příletu z Paříže vyjádřil i ministr financí Bohuslav Sobotka:
"Já musím říci, že ve vládě nebyla nijak komplikovaná debata kolem rozhodnutí podpořit nákup této významné kulturní a historické památky. Je to skutečně významná památka z hlediska české státnosti a myslím si, že vládní rozpočtová rezerva je právě určena pro takovéto mimořádné případy, které se nedají dopředu naplánovat. A proto si myslím, že je logické, že vláda rozhodla o tom, že podpoří Národní knihovnu na úkor vládní rozpočtové rezervy, aby tato akvizice mohla proběhnout."
V souvislosti s nečekaným objevením části Dalimilovy kroniky se samozřejmě objevila i otázka, zda se nejedná o falsum. Podle Zdeňka Uhlíře z Národní knihovny, který rukopis v Paříži studoval, fragment padělkem není:"S tou mírou pravděpodobnosti, jaká se uznává ve vědě, to vyloučit mohu."
Pravost rukopisu podle Zdeňka Uhlíře potvrzuje i jeho současný stav:
"Vzhledem k tomu, že ten rukopis je starý sedm set padesát, sedm set sedmdesát let, tak je v přiměřeně dobrém stavu. Samozřejmě za tu dobu došlo k nějakému opotřebení, ale to je úplně normální. Kdyby ten rukopis měl vypadat jako nový, právě to by bylo podezřelé."
Rukopis podle ředitele Vlastimila Ježka nebude potřebovat žádné mimořádné zásahy, projde pouze nezbytnou konzervací. Podobně jako jiné vzácné rukopisy ve správě Národní knihovny bude digitalizován tak, aby byl přístupný badatelům i co nejširší veřejnosti. Od 31. března jej knihovna v Zrcadlové kapli pražského Klementina na zhruba dva týdny vystaví, spolu s ním budou vystaveny i další verze Dalimilovy kroniky, které Národní knihovna opatruje. Pak ale latinský fragment Dalimila skončí nadlouho v trezoru.