Národní muzeum vystavuje staré rukopisy, začalo Kosmovou kronikou

V Národním muzeu se na alespoň na krátký čas prostřednictvím svých děl představí Kosmas, Dalimil nebo Přibík Pulkava z Radenína.

Tisková konference k výstavě starých rukopisů, druhý zleva Zdeněk Lukeš

Jako první přišel na řadu ten nejstarší a návštěvníci muzea si tak až do 4. března budou moci prohlédnout Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky.

Rukopisy budou k vidění jako součást výstavy Staré pověsti české, zdůraznil generální ředitel muzea Michal Lukeš.

Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky

"My se snažíme naše výstavy nekoncipovat pouze jako statický výstavní projekt, ale jsou během svého konání doplňovány celou řadou doprovodných programů a jsou´občerstvovány´ různými dalšími akcemi. Pochopitelně do této naší koncepce zapadá tento ´seriál´ představování velice vzácných a ze škol všem dobře známých kronik a rukopisů, které se nějakým způsobem vztahují ke starým pověstem českým a líčí jejich legendární události."

Marta Vaculínová, foto: autorka

Budyšínský rukopis je zřejmě nejstarším dochovaným opisem Kosmovy kroniky. Do českých zemí se dostal v 50. letech minulého století jako dar Wilhelma Piecka, prezidenta tehdejší NDR, jeho československému protějšku Klementu Gottwaldovi. Rukopis pochází z počátku 13. století, připomněla Marta Vaculínová z Národního muzea.

"Kronika bude otevřena na jediném vyobrazení, které ten rukopis obsahuje, to je iluminace s postavami Čecha a Lecha, tato iluminace byla namalována později, než byl napsán rukopis a byla do něj dodatečně vlepena. Obecně se dá říct, že iluminace s námětem starých pověstí jsou velmi vzácné, většina iluminované výzdoby ve středověkých rukopisech se týká spíše záležitostí náboženských."

Petr Mašek, foto: autorka

Po Budyšínském rukopisu bude následovat Dalimilova kronika a po ní pak další díla. Komisař výstavy Staré pověsti české Petr Mašek upřesnil:

"Kosmas nemá celou sadu těch příběhů, které jsou jinak všeobecně známy. Po něm následoval Dalimil, díky kterému máme všechny příběhy dívčí války. U Kosmy je dívčí válka spíše popisem skoro až takové folklorní slavnosti, nikoliv tím krvavým střetem, který známe z pozdějších podání. Díky Přibíku Pulkavovi z Radenína máme postavu zakladatele polského národa Lecha. Johanes Marignola je asi nejméně známým autorem, který zasáhl do příběhu starých pověstí českých. On jakožto cizinec stavěl na Kosmovi, ale velmi zajímavým způsobem, naprosto odlišným, nám podal příběh povolání Přemysla na knížecí stolec."

Královédvorský rukopis

V polovině dubna pak dojde na poslední slavné rukopisy, proti těm předešlým mají ale spornou historii. Jde o rukopisy královédvorský a zelenohorský.

"Ačkoliv nejsou nejstaršími rukopisy v naší sbírce, jsou rozhodně rukopisy nejznámějšími. Dokonce i jejich ´život po vzniku´ je dodneška velmi zajímavý a někdy i dramatický,"řekla Vaculínová.

Pulkavova kronika

Sporům, které se o pravost rukopisů vedly, se budeme věnovat v některé z příštích historických rubrik.

Rukopisy nepocházejí jen z Knihovny Národního muzea, ale i ze sbírek dalších institucí - Národní knihovny nebo Moravského zemského archivu. Vzácná díla budou k vidění ve speciální klimatizované vitríně, návštěvníci si je budou moci prohlédnout vždy maximálně 14 dní, při delším vystavování by totiž mohly památky utrpět.