Peníze státu budou dostupnější, ale za přísnějších pravidel

Ještě před loňskými volbami do sněmovny slibovala ODS zrušení investičních pobídek pro investory. Dnes už to neplatí. Sněmovna naopak projednává novelu vládního zákona, která by měla umožnit, aby na pobídky ´dosáhly´ i menší české firmy. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Odborníci v zásadě nepochybují o tom, že především zásluhou politiky investičních pobídek došlo po roce 2000 konečně k oživení české ekonomiky a k nastartování hospodářského růstu, který trvá dosud. Přesto prudké rozšíření investičních pobídek za vlády Miloše Zemana vyvolávalo ostrou polemiku. A také dnes mají pobídky řadu odpůrců. Liberální ekonomové poukazují na to, že pobídky deformují trh. S tím souhlasí řada českých podnikatelů. Jim třeba daňové prázdniny nikdo nenabídne. Jak ale řekl Radiu Praha člen představenstva Škody Auto Martin Jahn, někdejší vicepremiér, takový postoj k investičním pobídkám je ve světě výjimečný.

"Každý má samozřejmě právo na svůj vlastní názor. Dnes je ale zcela evidentní, že zahraniční investice jsou jedním z hlavních, ne-li hlavním motorem ekonomického růstu v české ekonomice, který patří k největším v Evropské unii. A za zahraničními investicemi stojí právě investiční pobídky. Myslím, že jsme jediná země, kde takto vášnivě probíhá debata o pobídkách. Všechny ostatní země, které znám, mají nebo měly určitou formu podpory investic. A ta diskuse u nich nikdy nebyla tak žhavá, jako u nás. Myslím ale, že výsledky, které pobídky přinesly, jsou tak evidentní, že dnes už o nich nemůže s dobrým úmyslem nikdo pochybovat."

Jdou investiční pobídky zahraničním investorům na úkor podpory českých podnikatelů?

"Řekl bych, že ne, a to z několika důvodů. Pobídky nebyly pouze pro zahraniční investory. Byly určeny i českým firmám. Tam země původu nehrála roli. Mnoho českých firem také investiční pobídky získalo. Mimo to, specificky pro české firmy, existovalo mnoho jiných druhů podpor, ať už to byly zvýhodněné úvěry, podpora malého a středního podnikání, podpora exportu. Do těchto druhů podpor šly také velké prostředky. Zahraniční investice ale také dávají českým subdodavatelům velkou možnost rozšiřovat výrobu. Podle mě tedy pobídky nebyly na úkor někoho, ale ve prospěch celé ekonomiky a všech firem."

Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman si ale dál zachovává od investičních pobídek určitý odstup. Nemá se prý tolik přeceňovat jejich význam. Loni například podle Římana se investice přilákané do Česka na základě pobídek podílely na celkovém objemu investic pouhými 14 procenty. Na druhé straně už ministr Říman netrvá na zrušení pobídek. V systému pro jejich udílení má ale dojít ke dvěma podstatným změnám. Za prvé by státní podporu měly v budoucnu získávat pouze náročné investice, které do Česka přinesou moderní technologie a znalosti. Strojní zařízení nesmí být starší než pět let. Tím se má zabránit tomu, aby zahraniční firmy vozily do Česka výrobní linky, které by jinde už dosluhovaly. Minimální podíl strojů a technických zařízení na celkové hodnotě investice se navíc zvyšuje na 60 procent. Druhá zásadní změna pro udělení investiční pobídky, tedy státní podpory, se týká minimální výše investice. Ta se snižuje z dvou set milionů korun na polovinu. Martin Říman vysvětluje, proč k tomu dochází.

"Na pobídky by měly dosáhnout také kapitálově méně vybavené firmy, což jsou zejména ty české ve střední velikosti."

Otázkou samozřejmě zůstává, nakolik budou menší firmy s to splnit první podmínku - přinést do Česka moderní technologie a znalosti. Celkově z tohoto pohledu dochází ke zpřísnění kritérií pro udělení investiční pobídky. Podle generálního ředitele vládní agentury Czechinvest Tomáše Hrudy jsou dnes Česká republika a česká ekonomika v poněkud jiné situaci, než když se s investičními pobídkami začínalo. Tehdy bylo nutné všemožně lákat opatrný zahraniční kapitál k investicím do ´neznámé´ země. To už dnes neplatí.

"Dnes jsme v pozici, kdy příliv investic je velice silný. Tudíž můžeme pravidla nastavit daleko náročněji právě ve vztahu k technologické úrovni. Je to tedy v tom smyslu, že si už můžeme dovolit malinko vybírat. Asi by nebylo vhodné, kdybychom toho nevyužili."

Změna ve způsobu poskytování pobídek znamená, že Česko už nemá takový zájem o pouhé montovny zahraničních firem založené na levné pracovní síle. Chce si vybírat a podporovat především projekty s vysokou přidanou hodnotou. V této preferované skupině investic by se měl ocitnout například letecký či farmaceutický průmysl a samozřejmě vše, co je spojeno s IT branží. Nemusí přitom jít o hledání dalších nových investorů.

"Naštěstí dochází právě k druhému trendu. Stále větší část nových projektů pochází od firem, které jsou už v České republice etablovány."

Nový zákon o investičních pobídkách už prošel ve sněmovně v prvním čtení hladce, a to díky spojené podpoře pravicových i levicových poslanců. Stínový ministr průmyslu a obchodu ČSSD Milan Urban k tomu poznamenal, že se v podstatě schvaluje zákon, který připravovalo ministerstvo pod jeho vedením. Současný ministr Martin Říman se zase nechal slyšet, že pokud dojde k daňové reformě na základě rovné daně, pak investiční pobídky stejně ztratí smysl. Aktuální to prý ale není.