Z krajanského tisku
Americké listy ve svém posledním loňském vydání v rubrice Češi v zahraničí přinášejí rozhovor s Ivou Pařízkovou, místostarostkou švédského města Malmö. Právnička původem ze Znojma vystudovala tentýž obor také ve švédském Lundu a otevřela si vlastní praxi ve své nové vlasti, kde byla před pěti lety zvolena zástupkyní starosty.
Časopis chorvatských Čechů Jednota informuje o podzimní návštěvě vědeckých pracovníků Univerzity Palackého v Olomouci. Přivedl je sem výzkum zaměřený na osobnost Bohumila Laušmana, poválečného ministra československé vlády. I když se mu po únoru 48 podařilo uprchnout do zahraničí, byl z exilu unesen československými bezpečnostními orgány zpátky do vlasti, kde po deseti letech žaláře zemřel ve vězení v den plánovaného propuštění na amnestii. Velkou část svého exilu na začátku 50. let Laušman trávil právě mezi Čechy v Chorvatsku, kde ve svých veřejných vystoupeních hovořil o situaci v tehdejším Československu. Podle ředitele Centra pro československá exilová studia olomoucké Filozofické fakulty Miloše Trapla to bylo dokonce nejkrásnější období Laušmanova exilu. Pátrání po pamětnících a dokladech souvisejících s pobytem Bohumila Laušmana bylo cílem krátké pracovní cesty odborníků, kteří uvažují i o možnosti se v budoucnu podrobněji zabývat i osudy a životem Čechů v Chorvatsku. Ty jsou totiž podrobně zmapovány jen do druhé světové války, celková práce o druhé polovině 20. století ale neexistuje.
Mezi nositele státních vyznamenání patří také plukovník v. v. Václav Vondrák, který byl za chrabrost vyznamenán poprvé již v roce 1940 a pak o čtyři roky později, kdy se stal také nositelem Československého válečného kříže. O dalšího půl století později pak na hrudi vojáka přibyly české medaile za zásluhy, ale také francouzská řád Čestné legie. Příběhu účastníka bojů na Marně a později obléhání severofrancouzského přístavu Dunkerque v roce 1944 se ve svém posledním loňském čísle obsáhle věnuje Český dialog. Všímá si také, že Václav Vondrák setrval v armádě i po válce, kdy se stal náčelníkem archivu prvního a druhého československého odboje ve Vojenském historickém archivu, kde ho ovšem potkal osud mnoha vojáků západních bojišť a tak byl nejprve v roce 1953 odsunut k finanční službě armády a později vyhozen vůbec. Přes všechny životní peripetie se Václav Vondrák na konci loňského roku dožil 94 let jako vitální a fyzicky zachovalý muž, kterého ale málokdo zná, píše Český dialog.
Mojmír Povolný se ve své úvaze v Amerických listech ve vánoční atmosféře a v souvislosti s stoupající kariérou dnes již předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka věnuje romskému problému v České republice. "Segregaci Romů od českého národního společenství a latentní rasismus snad jednou, byť i nikoli beze zbytku, zahojí hojivá ruka společenského vývoje a dějin. Ale pomoci jí mohou Češi a Moravané již dnes a tato pomoc je imperativní," píše Povolný a uvádí pozitivní příklady z města, kde žije a kde pochopitelně jde o jiná etnika nebo prostě o lidi v nouzi. Například když jeho syn v raném mládí dával hodiny angličtiny dívce z rodiny Hmongů, které je dnes v Americe lékařkou. "Někde se musí začít," píše Mojmír Povolný v Amerických listech a uzavírá: "Podle jednoho starého českého zvyku se nechávalo u štědrovečerního stolu jedno místo volné pro neznámého poutníka, který by nemohl neočekáván objevit na zápraží. U českého národního stolu je také jedno prázdné místo. Po tom, co jsem až potud napsal, není těžko uhádnout, kdo by k němu měl být v Republice pozván."
