První generaci žáků čeká menší revoluce

Už za pár dní půjdou v celé zemi do základních škol k zápisu prvňáčci. A bude to první generace, která se už nesetká s ministerskými učebními osnovami. Všechny základní školy už totiž od září budou učit podle vlastních studijních plánů. Jak jsou na tuto revoluci školy připraveny, to zjišťoval Zdeněk Vališ.

Tahle reforma je největší, když ne od dob Marie Terezie, tak určitě od dob Nejedlého jednotného školství. Reformu nastínila už před šesti roky tzv. Bílá kniha. Slibovala revoluční změny. Dětem místo biflování papírových vědomostí podporu zvídavosti. Školám místo výběru z několika státem schválených osnov vlastní školní vzdělávací program. Mohou tedy propojit jednotlivé předměty do atraktivních témat, jejichž prostřednictvím pak děti lépe pochopí souvislosti. V uplynulých letech se často hovořilo o tom, že část učitelů i ředitelů přistupuje k reformě s nedůvěrou až s odporem. Zaznívaly rovněž názory, že celá reformní bublina rychle splaskne a vše půjde postaru. Jak tedy vypadá situace dnes? Reformu, kterou prosadila sociálnědemokratická ministryně Petra Buzková, už nehodlá nikdo odkládat, ať už bude v čele resortu školství kdokoliv. Podle nominované ministryně školství v nové Topolánkově vládě Dany Kuchtové některé školy ještě nejsou připraveny, ale je jich prý jen málo. V malé anketě, kterou jsem si udělal, jsem na takovou školu nenarazil. Ředitel základní školy v Praze 4, Táborská, Vít Beran se přímo podivil mé otázce, jak jsou připraveni na nové učební postupy.

"Na naší škole už třetí rok učíme podle vlastního vzdělávacího programu. Pro naše žáky to v novém školním roce nebude znamenat nic nového, než navazování na to, co se od roku 2001 ve škole buduje."

Ani Hanu Vítovou, ředitelku základní školy v Praze 2, Na Smetance, otázka nezaskočila.

"My už letos druhým rokem vyučujeme podle našeho vzdělávacího programu. Jsme rádi, že si můžeme svým způsobem takový program vytvářet, protože umožňuje zařazovat dříve třeba jazyky, po kterých je velká poptávka."

Dobře, to je Praha. Jenže ani na venkově nezahálejí, což potvrdila Radiu Praha třeba Marie Černá, zástupkyně ředitele základní školy v Suchohrdlech na Znojemsku.

"Naše škola je připravena velice dobře. Náš vzdělávací program máme hotový."

Neměli jste při přípravě vlastního učebního programu nějaké problémy?

"Ne žádné problémy se nevyskytly."

Nevyskytovala se ani skepse u některých učitelů?

"Skeptičtí nebyli. Někdo ale byl hned pro novou věc, někdo postupně získával důvěru. Myslím, že je to dobrá věc."

Aby nedošlo k omylu, je nutné menší upřesnění. Na školách rozhodně nebude panovat ve výuce anarchie. Určitý školní standard zajišťuje rámcový vzdělávací program a teprve od něho se pak odvíjí vlastní vzdělávací programy na každé škole. Co když ale bude žák přecházet z jedné školy do druhé? Bude třeba handicapován ve vědomostech? Hana Vítová v tom nevidí velký problém.

"Už v současné době je na základních školách poměrně široký okruh předmětů, protože jsou povinně volitelné předměty, takže je samozřejmé, že v určitých momentech děti mají při migraci problémy. Většinou to ale velmi rychle zvládají a za pomoci učitelů během pololetí se adaptují tak, že jsou s to dohnat i případné nedostatky. V některých předmětech jsou zase naopak krok dopředu, právě v tom, na co se škola, ze které přišli, zaměřila."

Je zde ale ještě jiný problém. Mnohé školy se potýkají s poklesem počtu žáků. To souvisí s demografickým vývojem. Mezi školami kvůli úbytku žáků stále silněji probíhá přetahování o děti. Teď se konkurence dál prohloubí, protože rodiče se stále více zajímají o to, jak bude ta která škola učit. Situace se liší případ od případu. Třeba Vít Beran z Prahy 4 obavu nemá.

"Musím zaklepat na dřevo, ale o naší školu je stále velký zájem, což mě těší. Nemáme tedy problém zapsat prvňáčky. Myslím, že to je tak trochu výsledkem toho, že škola patří mezi známé školy v republice a snad i mezi dobré školy."

Ilustrační foto: Archiv Radia Praha

Hana Vítová z Prahy 2 už určité problémy přiznává.

"My jsme v centru Prahy, takže tento problém velice pociťujeme, protože dochází vlastně k odlivu občanů do okrajových čtvrtí a z bytové zóny se mnohdy stávají kanceláře. To je náš problém. Musíme se snažit, abychom právě z těch okrajových čtvrtí dostali děti sem do centra."

Problémy jsou samozřejmě i na venkově, ale Marie Černá ze Suchohrdel na Znojemsku říká, že na to mají recept.

"Hlavu si z toho děláme. Úbytek dětí pociťujeme, stejně jako v předchozích letech. My jsme ale pružná škola, takže se setkáváme s rodiči, otevřeně s nimi mluvíme, ukazujeme jim školu. A spokojenost je pak na obou stranách."

Způsob, jakým se školy postavily k reformě, bude kontrolovat ministerská inspekce. Podle Víta Berana jde ale v reformě o proces, který teprve začíná a nikdo nemůže očekávat, že by k 1. září 2007 měly všechny školy kompletně všechno připravená třeba na deset let dopředu. A Vít Beran připomíná, že v rámci onoho procesu je třeba dobře nastavit další vzdělávání učitelů. V tom je prý hodně velká rezerva. Zároveň si ale Vít Beran myslí, že čeští učitelé celý proces zvládnou: "Jsou to dobří učitelé a pokud budou mít vytvořené dobré podmínky, vyrovnají se s tím na výbornou."