Případ nemocničních vražd vyvolává řadu otázek

Už déle než týden trvá šok české veřejnosti z toho, že možná až osm lidských životů v havlíčkobrodské nemocnici vyhaslo zbytečně. Z prvotního zájmu o působení ošetřovatele Petra Zelenky se ale pozornost stále více přesouvá na kroky lékařů a zejména policie.

Foto: ČTK

I když právníci upozorňují, že kvůli presumpci neviny nelze označovat za vraha někoho, kdo nebyl pravomocně odsouzen, věc se zdá být jasná. Zdravotník Petr Zelenka se přiznal, že pacientům nemocnice v Havlíčkově Brodě podával lék heparin, který brání srážení krve, způsobil tak smrt osmi lidí a devět dalších se zavraždit pokusil. Ať už soud kvalifikuje jeho jednání jakkoliv, nabízejí se i otázky, zda lékaři nemohli jeho působení odhalit dříve a jestli příliš neotálela také policie. Podle bývalého ministra zdravotnictví Davida Ratha by zkušení lékaři měli předávkování odhalit a pomocí protiléku krvácení rychle zastavit: "Zkušený lékař, pracující na oddělení intenzivní péče by na to měl myslet. Čili z několika laboratorních testů by měl pojmout podezření, že by mohlo jít o předávkování léku heparin, protože to se občas na jednotkách intenzivní péče a ARO prostě stává."

Někteří lékaři ale hájí primáře anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO) Pavla Longina. Krvácení způsobuje celá řada příčin a najít za tím rovnou heparin je jednoduché, když už je po bitvě. Primář ale nejprve musel sám podniknout detektivní práci, než vypátral příčinu, tvrdí jeho zastánci. Dodejme, že v Česku jde o první veřejně známý případ tohoto druhu a doktor Longin nejprve zkoumal, zda nejde o lehčeji představitelný problém, tedy o nedbalost možná i několika sester a možná i v různých ohledech.

Pavel Longin, foto: ČTK

Faktem ale je, že Zelenka začal podávat heparin pacientům prý už v květnu, první vykrvácel v červnu a další oběti přibývaly do 24. září. Den poté nemocnice propouští podezřelého zdravotníka, ale policie dostává trestní oznámení až o měsíc později. Prý příliš nekonkrétní a tak kriminalista neshledává trestnou činnost tak závažnou, aby vyžadovala neodkladná opatření. Poté onemocní a policie se začíná případem intenzivně zabývat o další více než měsíc později. Mezitím Zelenka nastupuje do jihlavské nemocnice, kde nerušeně pracuje celý listopad.

Policejní prezident Vladislav Husák připouští určitou chybu na straně policie: "Předpokládám, že to byla určitá chyba. Chyba toho vlastního kolegy, možná i chyba jeho nadřízených. Ve stádiu, ve kterém se nacházíme, to nemůžeme říci stoprocentně, ale ta pravděpodobnost je poměrně vysoká."

Husák si nicméně myslí, že velký díl odpovědnosti leží na straně nemocnice v Havlíčkově Brodě. Jejího tehdejšího ředitele Josefa Pejchla hejtman Vysočiny záhy odvolal s odůvodněním, že Pejchl špatně manažersky zvládl situaci a nekomunikoval s krajem jako zřizovatelem nemocnice. Odvolaný ředitel se ale cítí být obětním beránkem a problémy s komunikací nevidí na své straně: "Pan hejtman byl informován. Mezi čtyřma očima jsem ho informoval. Nepředal jsem jim trestní oznámení, kopii aspoň, to je pravda. Ale na zdravotní odbor něco podávat smysl nemá, protože od začátku roku jsem tam podal devět vážných případů, zdravotní odbor nevyřešil ani jeden. S kým mám komunikovat? Když to nefunguje, to se těžko komunikuje."

Zda bylo možné několik lidských životů zachránit a zda nebylo příliš riskantní ponechat Zelenku na svobodě dlouhé týdny poté, co lékař pojal podezření o jeho činnosti, ať posoudí příslušné orgány. Nicméně nepříjemné otázky bude veřejnost klást policii, úředníkům i lékařům jistě i nadále. A jistě oprávněně.