Sto dnů premiéra Topolánka
Mirek Topolánek je sto dnů českým premiérem. Jak hodnotit jeho vládnutí? A měl vůbec s vládou, která nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, šanci něco dokázat? O tom si s politologem Petrem Justem povídala Martina Lustigová.
"Musíme si uvědomit, že Mirek Topolánek se nacházel v ne zcela obvyklé situaci. To znamená, že to bylo sto dnů regulérního premiéra, nicméně premiéra, který nedostal důvěru Poslanecké sněmovny. Kdybychom tedy to období měli nějakým způsobem přiblížit, tak v první fázi byl jmenován premiérem, sestavil vládu, tuto vládu prezident jmenoval, vláda následně vypracovala programové prohlášení, předstoupila s ním před Poslaneckou sněmovnu a požádala o důvěru, ale tuto důvěru nedostala. Druhá fáze jeho působení ve funkci premiéra byla spojena s tím, že byl pověřen dočasným výkonem funkce až do doby, než bude jmenován nový premiér. Samozřejmě v tu dobu nebylo jisté, zda to bude opět Mirek Topolánek. A tato fáze byla také charakterizována tím, že probíhala nová jednání o sestavení nové vlády. Mirek Topolánek se v tomto druhém období spíše prezentoval jako předseda ODS, jako předseda strany, která vyjednávala novou možnost sestavení vlády, než jako premiér."
Jaký je vlastně mandát vlády, která nemá důvěru Poslanecké sněmovny?
"Naše ústava předpokládá, že neexistuje nic jako bezvládí. Každá vláda, která podá demisi, ať už z jakéhokoliv důvodu (nedostane důvěru sněmovny nebo je to její krok a rezignuje), je pověřena výkonem funkce až do jmenování nové vlády. Z tohoto pohledu se samozřejmě nic nemění, žádné bezvládí neexistuje a dokonce ani ústava, ani žádné jiné normy neomezují, co může nebo nemůže vláda, která nemá důvěru, dělat. Již v polovině 90. let tady byly určité pokusy to upravit, aby vláda, která třeba čeká na schválení důvěry, nebo vláda, která podala demisi a je pouze výkonem své funkce pověřena, měla trochu omezenější pravomoci. Nicméně nic takového nebylo přijato. To znamená, že v podstatě máme regulérní vládu, která se ale neopírá o většinu v parlamentu."
"Určitě bych doporučoval, aby vláda v tomto směru zdrženlivější byla, nejen vláda jako celek, ale i jednotliví ministři. Přece jenom je pravda, že to je regulérně fungující vláda nebo vláda fungující podle pravidel, která jsou tady nastavena ústavou a dalšími normami, ale je také pravda, že tato vláda je pouze pověřena výkonem svých funkcí. Právě proto, aby nebylo bezvládí. A možná by bylo lepší pro určitou úroveň politické kultury, politické komunikace a vůbec celého politického prostředí, aby ministři byli v některých krocích zdrženlivější. A právě personální změny by měly být jedním z těchto kroků."
Měli Topolánkovi ministři čas něco dokázat? Mohli mít za několik týdnů ve funkcích a při vládnutí bez důvěry sněmovny výraznější úspěchy?
"Obecně lze předpokládat, že by se ani neměli pouštět do něčeho razantnějšího. Je zcela pochopitelné, že ODS, když se dostala k moci, ale v situaci, kdy měla menšinovou vládu bez důvěry, nemohla předkládat nějaké návrhy zákonů, které by naplňovaly program, se kterým šla ODS do voleb. V tomto směru, v té programové oblasti, myslím, že se vláda zatím chová zdrženlivě a chová se tak, že respektuje situaci, že je to vláda menšinová a vláda, která nedostala důvěru parlamentu. A myslím si, že ani v nejbližších dnech nemůžeme očekávat nějaké razantnější kroky v programové oblasti."
