Obavy z Velkého Bratra - I.

Rozvoj nových, zejména komunikačních technologií, které nám nesmírně usnadňují život, je současně provázen obavami z jejich zneužití. Na tyto obavy poukazuje například sdružení Iuridicum Remedium, které za podpory dalších jedenácti organizací uděluje tzv. Ceny pro Velkého bratra, neboli pro největšího "slídila" roku. Jak rozhodla porota letos? A proč?

V tomto kontextu se ve světe už několik let, v Česku teprve podruhé, udělují Ceny pro Velkého Bratra, neboli pro největšího "slídila" roku. Sdružení Iuridicum Remedium na ně není samo, ale má podporu dalších jedenácti partnerů, včetně například Generálního direktoriátu Evropské komise pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost, nizozemského velvyslanectví, Českoněmeckého fondu budoucnosti, Informačního centra OSN v Praze nebo Sdružení obrany spotřebitelů. A ani návrhy nevybírá Iuridicum Remedium samo, říká Marek Tichý: "Ty organizace, firmy a státní úřady nenominujeme sami, ale nominuje je veřejnost. Na našich webových stránkách je formulář, kde mohou lidé nominovat instituce, o kterých mají pocit, že chtějí o nich příliš mnoho vědět a nemají na to právo. Tyhle nominace potom, přibližně týden před tou ceremonií, předáme odborné porotě, která zase není z našich řad, ale jsou to IT odborníci, právníci, máme tam pana Miroslava Ouzkého, místopředsedu Evropského parlamentu, nebo tam máme bývalého šéfa Úřadu pro ochranu osobních údajů, pana Neuwirta. Tahle porota z nominací vybere potom ty vítěze hlasováním."

Porota letos ukázala prstem na ministerstvo financí kvůli konstrukci daňového identifikačního čísla pro podnikající fyzické osoby, v němž najdete rodné číslo. Komerční banka byla negativně ohodnocena kvůli údajnému shromažďování a uchovávání osobních údajů o bývalých zákaznících nebo i pouhých zájemcích o služby banky. Došlo i na americkou vládu, a to za vymáhání detailních údajů o cestujících leteckých linek spojených států a shromažďování údajů o mezinárodních bankovních transakcích. Porota zařadila do finální sedmičky například i českou úvěrovou databázi, kterou spravuje společnost Czech Credit Bureau. A nositelem negativního ocenění se staly i České dráhy kvůli použití bezkontaktního čipu ve slevových In-Kartách.

Nositelé o Cenu pro Velkého bratra pochopitelně nestáli a brání se. Podle mluvčího Českých drah Aleše Ondrůje například zmíněná In-Karta neumožňuje žádné sledování pohybu cestujících: "Ta karta umožňuje načíst typ slevy, na kterou má zákazník nárok, a je to vlastně jediný údaj, který se objeví při přečtení dat z té karty. Neumožňuje to sledovat, odkud kdy kdo kam jel, neumožní to ani sledovat četnost využití jednotlivých slevových programů v rámci třeba určité časové linky. Ta karta neumožňuje shromažďovat jakákoliv data a České dráhy právě toto ošetřili po konzultacích s Úřadem na ochranu osobních údajů tak, aby právě toto bylo stoprocentně garantováno, že nic takového karta nebude umožňovat."

Zejména americké filmy ale jako na běžícím pásu v posledních letech upozorňují na to, že jakmile se objeví nějaká technologie s byť jen teoretickým potenciálem příštího zneužití, její technické dotažení do smutného konce jej jen otázkou času. Zeptali jsme se proto Aleše Ondrůje, zda si troufá i do budoucna vyloučit, že čtečky vlakových průvodčích nebudou jednou propojeny v jeden velký špiclovací systém. "Určitě. My nežijeme v amerických filmech, my žijeme v zákonném prostředí České republiky. A my prostě ten produkt nemáme nastaven proto, abychom sledovali pohyby lidí, my máme ten produkt nastaven tak, abychom mohli cestujícím poskytovat možnost výhodného cestování."

Všechna tato ujištění ale podle Marka Tichého stále nevylučují potenciál pro slídilství. "Tyto informace o tom, kdo kdy kam jel, můžou mít obrovskou komerční hodnotu. Profilování lidí, profilování chování lidí je jedna z věcí, které vám každá marketingová firma řekne, že to jsou data, o které mají primárně zájem. Druhá věc je, že ministerstvo vnitra se také vyjádřilo, že pokud by taková databáze existovala, tak by o ni určitě zájem měli."