Česká biopaliva prý nebudou konkurenceschopná

Výroba biopaliv v Česku bude bez státních dotací. Rozhodla tak minulý týden vláda. Jelikož se mají od příštího roku dražší biopaliva plošně přidávat do pohonných hmot, je zřejmé, že ceny pohonných hmot poněkud vzrostou. Vládní verdikt má řadu odpůrců. Nejhlasitěji jsou zatím slyšet zemědělci. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Ceny ropy půjdou dlouhodobě už jen nahoru a to je šance pro alternativní paliva. Ještě před dvěma roky převyšovala cena biopaliv několikanásobně cenu ropy. Dnes jsou biopaliva dražší jen o pár procent a možná už v horizontu měsíců budou levnější. Před třemi roky Evropská komise rozhodla, že v členských zemích budou do roku 2010 klasické pohonné hmoty povinně obsahovat minimálně šest procent biopaliv. Komisi vedly k rozhodnutí dva hlavní důvody: snížení závislosti Evropy na dovozu ropy a pomoc evropským zemědělcům. Často uváděné ekologické důvody až tak velkou roli nehrají. Jednak vzniká spalováním biopaliv skoro stejné množství škodlivých zplodin jako v případě klasických pohonných hmot, jednak samo pěstování plodin je energeticky velmi náročné. Není žádným tajemstvím, že zatímco ostatní země Evropské unie už rozjely výrobu biopaliv naplno, Česko se ocitlo téměř na chvostě. Především pokud jde o výrobu biolihu. Ten by se měl přidávat do benzínu, a to už od začátku příštího roku. Odborníci ale vylučují, že by se to ještě dalo stihnout. Sama ministryně zemědělství Milena Vicenová přiznává, že chybí příslušná legislativa.

"Rozhodně biopaliva zavádět chceme. Musím být jen realista a počítat s tím, že je třeba ještě dopracovat některé zákony, nařízení a prováděcí předpisy. A to nám pár měsíců zabere."

Kromě chybějící legislativy je tu ale ještě další problém. Výroba biopaliv, jak už bylo řečeno, je pořád ještě o něco dražší než výroba klasických pohonných hmot. Dražší tedy musí být zákonitě i výsledná směs benzínu s biolihem, respektive nafty s metylesterem řepky olejné. Už řadu měsíců proto zemědělci, výrobci biolihu i rafinérie připomínali, že bez nějaké formy státních dotací se program biopaliv neobejde. To ale vláda odmítla. Podle ministryně zemědělství je zavádění biopaliv bez dotací ekonomicky nejvýhodnější. Ceny pohonných hmot se samozřejmě zvýší. Podle odhadů od deseti do čtyřiceti haléřů na litr pohonných hmot.

"Chápu protesty zemědělců i některých producentů. Vláda ale musí hájit zájmy deseti miliónů obyvatel této republiky. Pokud bychom finanční prostředky dávali formou dotací nebo daňových úlev, zvýšily by se náklady na administrativu nebo také - přiznejme si - by skončily některé finanční prostředky v kapsách překupníků, popřípadě by mohly být předmětem korupce."

Prezident Agrární komory Jan Veleba s rozhodnutím vlády nesouhlasí a tvrdí, že náš lihobenzinový program nebude v rámci Evropské unie konkurenceschopný. Do pohonných hmot se prý bude přimíchávat levnější biolíh dovážený ze zemí, kde jeho výrobu podporuje stát.

"Většina zemí Evropské unie, mimo snad Dánska, Finska, zatím ještě Slovenska - ti to ale podle mého názoru určitě změní - to podporuje."

Českým řidičům by asi dovoz levnějšího biolihu nevadil, protože pak by ceny benzínu nemusely jít nahoru. Ministryně zemědělství ale uvádí věci na pravou míru.

"Pokud má například Německo daňové zvýhodnění, může ho uplatnit jen na produkci na svém vnitřním trhu. Nehrozí tedy, že by nás Německo zaplavilo dotovanými produkty z jeho rozpočtu."

Tento argument Jan Veleba připouští, ale hned má po ruce další.

"Je ale druhá pravda. Jestliže v Německu mají výhody a jestliže dvě třetiny si výrobce prodá s touto konkurenční výhodou, tak při vývozu k nám - třeba hotových pohonných hmot - může prodávat levněji. Jestliže nejsou stejné podmínky v zemích s volným pohybem zboží, bude to na nás bohužel dopadat."

Veleba zároveň upozorňuje na zcela jinou výchozí pozici Česka a jiných zemí Evropské unie v programu biopaliv.

Foto: Evropská komise

"Také je potřeba říci, že když se to tam rozjíždělo a probíhalo, bylo tam nejen daňové zvýhodnění. Byly tam i mohutné investiční subvence. Třeba v Německu dostávali ti, co stavěli biolihovary až 50 procent dotací. Domnívat se, že my to rozjedeme beze všeho, je nešťastné. My s tím opravdu nesouhlasíme. Budeme opravdu tvrdě lobovat, aby se to změnilo. Jinak jsme přesvědčeni, že se to tady buď nerozjede nebo jen málo a nám zůstanou přebytky obilí, které nás kromě letošního roku trápí."

Od programu přimíchávání bioložky do benzinů si zemědělci slibují odbyt pro půl až tři čtvrtě milionu tun obilí i dalších plodin: cukrové řepy a kukuřice. Rozhodnutí vlády neposkytovat dotace na biopaliva se samozřejmě nelíbí ani producentům biolihu. Vždyť podnikatelé stavěli nebo teprve staví lihovary určitě s vidinou státních dotací, které by měly výrobu biolihu činit ekonomicky velmi zajímavou. Odpůrci dotací naproti tomu upozorňují, že v Česku se už vyrábí metylester řepky olejné, který se míchá do nafty. Podle Martina Maříka z Hospodářských novin přitom producenti po dotacích nevolají.

"Tady je snad pořád nějaká dotace, kterou ovšem hlavní výrobce firma Setuza nevyužívá a vyváží metylester velice výhodně do Německa, tedy do země, která má dotace."

Prezident Agrární komory opět nesouhlasí. Srovnává se prý nesrovnatelné.

"U metylesteru je to tím, že evropský trh není ještě nasycen. Jinak by to tam neprodali. Za druhé je tam stále ještě určitý rozdíl v ceně suroviny."

Liberálním ekonomům a politikům ovšem vadí dotace jako takové a podporují jejich postupné odbourávání v rámci celé Evropské unie. A právě v případě biopaliv by podle Mileny Vicenové Česko mohlo být určitým průkopníkem.

"Považuji za správné, aby se Česká republika v rámci Evropské unie prezentovala jako sebevědomý člen, který přichází s náměty. Přichází například s odbouráváním dotací v oblasti společné zemědělské politiky. I když je to zatím jen malý krůček."

Jan Veleba je skeptický.

"My nejsme tak velcí, abychom v tomto smyslu porazili politiku třeba Francie nebo Velké Británie. Právě Velká Británie se v loňském roce dala cestou podpory bioetanolu. My nebudeme nikdy vlajkovou lodí. To bychom si asi něco namlouvali."