Ani teroristická hrozba nezastavila hádky politiků
Ani bezpečnostní rizika, kterým teď Česká republika čelí, nezastavila rozmíšky mezi politiky. Předseda ČSSD Jiří Paroubek kritizuje vládu, že na teroristickou hrozbu měla reagovat dříve. Premiér Mirek Topolánek se brání, že dřívější informace nebyly konkrétní. ČSSD se také nelíbí, že nebyla svolána bezpečnostní rada státu, nebo to, že vláda odvolala ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace. Občanští demokraté zase považují za neuvěřitelné, že Jiří Paroubek zneužívá napjaté situace k politickým útokům. A právě o těchto politických sporech si Martina Lustigová povídala s politologem Pavlem Šaradínem.
"Samozřejmě je to jedna z priorit každé vlády, respektive nejen vlády, ale celé politické reprezentace. A bohužel jsme se teď ocitli v jakémsi bezvládí, respektive ve vládě, která ještě nemá důvěru, a možná z toho pramení takové ty kontroverze, kdy si politici ještě neujasnili priority a nebyl ani čas, aby opozice a koalice dohromady zasedly. A odráží se tu samozřejmě i souboj o to, kdo bude premiérem."
Ale neměli by politici alespoň teď na nějaký čas držet pospolu?
"Určitě měli, ale mám pocit, že souboj dvou předsedů ODS a ČSSD je natolik vyhrocený, že nedokáží překonat vzájemné averze. A samozřejmě tu chybí především trocha nadhledu a velkorysosti z obou stran."
Dalo by se v politických rozmíškách kolem bezpečnostních otázek najít například to, že opozice plní svou kontrolní funkci?
A jak tyto rozmíšky mezi politiky působí v zahraničí?
"Působí naprosto stejným způsobem jako u nás - s tím, že do zahraničí se dostává určitý filtr, ale pokud jsem měl možnost se dívat, tak je tam celá řada věcí. Myslím, že je potřeba se už ohledně té bezpečnostní situace odrazit od toho obvinění současného ministra vnitra z toho odposlouchávání. Tady on vlastně bohužel zdiskreditoval celý ten proces v tom, že postavil veškeré obvinění na dvou slůvcích - možná a prý. A teď by mohl přicházet s dalším konstruktem. A mám pocit, že i veřejnost vnímá toto jeho úsilí ohledně zamezení případným teroristickým útokům trochu s nedůvěrou. Takže i v zahraničí, co jsem měl možnost vidět, je tato situace posuzována i prostřednictvím toho jeho dřívějšího prohlášení."
A jak může být tato situace interpretována u našich bezpečnostních partnerů? Mohou tyto informace Českou republiku znevěrohodnit?
"To je složitější otázka, ale určitě patřičná místa Severoatlantické aliance vědí o případných hrozbách. Komunikace zde probíhá a ne všechno se samozřejmě dostane na oči veřejnosti. Ale mám pocit, že k nějakému znevěrohodnění, například u Severoatlantické aliance, dojít nemůže."
A podívejme se domů. Nemohou se rozmíšky mezi politiky odrazit na náladě společnosti? Například v tom, že by část české společnosti mohla začít zlehčovat bezpečnostní rizika, apod.?
"To máte pravdu. Máte pravdu v tom, že k tomu může dojít, že pokud se nic nestane, pokud jsou taková opatření, jaká jsou, tak společnost má potom tendenci toto brát na lehkou váhu. Ale já věřím, že tato situace, která je v Praze vidět každý den, bude za nějaký čas objasněna a lidé se dozvědí, proč ta opatření probíhala a jaké konkrétní hrozby České republice hrozily."
