Odvolání Brožové je neplatné, i když prezident postupoval podle platného zákona

Prezident Václav Klaus prohrál v úterý svůj první souboj s Ústavním soudem. Ten definitivně označil za protiústavní prezidentův postup při odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové. V čele této instituce tedy Brožová dál zůstává. Václav Klaus vzápětí verdikt ústavních soudců ostře napadl. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Iva Brožová, foto: ČTK

Prezident odvolal předsedkyni Nejvyššího soudu letos v únoru, když se ztotožnil s žádostí ministra spravedlnosti Pavla Němce. Ten Brožové vyčítal, že neplní dobře své pracovní povinnosti. Podle Němce se u Nejvyššího soudu hromadily nevyřízené případy a Brožová neuměla zajistit, aby okresní a krajské soudy vynášely v podobných kauzách také podobné rozsudky. Brožová s odvoláním nesouhlasila, označila ho za protiústavní a obrátila se na Ústavní soud. Současně dala návrh na zrušení té části zákona o soudech, která umožňovala odvolat vysoké soudní představitele tím, kdo je jmenoval do funkce. Tomuto návrhu Ústavní soud vyhověl už letos v červenci. V případě předsedů a místopředsedů soudů nelze podle ústavních soudců uplatnit pravidlo: Kdo jmenuje, ten odvolává. To je prý možné jen v případě přímé podřízenosti ve státní správě, ne v soudnictví. Prezident sice soudce jmenuje, ale není jejich nadřízený. Už tehdy se tedy v podstatě zrodilo vítězství Ivy Brožové. Nyní Ústavní soud potvrdil, že její odvolání bylo neplatné. Došlo podle něj k zásahu do jejího ústavně zaručeného práva. Soud ale zároveň nemohl vytknout prezidentovi, že by porušil právo, protože Brožovou přece odvolal podle zákona, který v té době platil. Václav Klaus reagoval na verdikt ostře.

"Odvolání předsedkyně nejvyššího soudu bylo provedeno nejen ústavě a zákonům neodporujícím způsobem, ale bylo i věcně správným rozhodnutím. V tomto rozhodnutí jednoho ze senátů Ústavního soudu vidím nebezpečný posun našich polistopadových poměrů od parlamentní demokracie k soudcovskému korporativismu a k dosažení ničím neomezené soudcovské autonomie, která nikde na světě v takové podobě neexistuje."

Soudci Ústavního soudu, foto: ČTK

Prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa rozhodnutí Ústavního soudu přivítal, protože soudní moc podle něj nemůže být dlouhodobě diskriminována ze strany moci výkonné. Ústavní soudci prý vyslali jasný signál, že žijeme v demokratické společnosti. To je i názor jednoho z tvůrců české ústavy a bývalého ústavního soudce Vojtěcha Cepla.

"Podle mého názoru je náš ústavní pořádek vychýlen přesně v opačném směru. Moc výkonná má totiž vzhledem k moci soudní příliš mnoho pravomocí.Je to neblahá tradice už z Rakouska-Uherska. Moc soudní je mnohem slabší, než moc výkonná."

Václav Klaus, foto: ČTK

Vojtěch Cepl odmítá i názor, že by mělo rozhodnutím Ústavních soudu docházet k ničím neomezené soudcovské autonomii.

"Ta argumentace mimochodem pochází z arzenálu sovětské kritiky americké justice. My jsme se současným rozhodnutí posunuli směrem na Západ. Myslím, že je to veliký pokrok."

Potíž je ovšem v tom, že po červencovém verdiktu Ústavního soud v Česku neexistuje zákon, který by upravoval odvolávání vysokých justičních činitelů. Podle nového ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila z ODS se s tímto problémem nyní musí zrychleně vyrovnat vláda a zákonodárci. Pospíšil chce v tomto ohledu vyvinout iniciativu už příští týden. S nutností připravit novou legislativní úpravu souhlasí i Vojtěch Cepl.

"Tady je mnoho alternativ. Podle mého názoru by tam měl být například časově omezený limit pro předsedy soudů v setrvávání v jejich funkcích. Ten by ostatně měl platit pro všechny mocné politiky, protože je prokázáno, že každé delší setrvávání u moci korumpuje toho člověka a zvyšuje se jeho touha zvýšit své pravomoci a zůstat tam co nejdéle."