Lidovci hledají nového lídra
KDU-ČSL prošla v posledních dnech několika zvraty. Zatímco ve čtvrtek lidovci spolu se sociálními demokraty překvapivě oznámili, že jednají o menšinové vládě, která by se ve sněmovně opírala o hlasy komunistů, v pátek už na nátlak členské základny odstoupil lidovecký předseda Miroslav Kalousek. A hlavy padaly i během pondělního jednání celostátní konference KDU-ČSL. Podrobnosti najdete v příspěvku Martiny Lustigové.
Radikální změna postojů ale rozladila členskou základnu KDU-ČSL. V pátek lidovci ukončili jednání s ČSSD a Miroslav Kalousek rezignoval na post předsedy: "Já už neznám žádné další řešení. A nezbývá mi tedy nic jiného, než uvolnit své místo někomu, kdo to řešení najde." Odstoupení předsedy mnohým lidovcům nestačilo a ještě v pondělí se na celostátní konferenci strany ozývaly hlasy volající po rezignaci celého vedení. Své funkce v pondělí opustili místopředsedové Cyril Svoboda, Milan Šimonovský a Roman Línek.
Uškodí veletoče Miroslava Kalouska lidovcům v očích veřejnosti? Na to jsem se zeptala politologa Jana Bureše: "Já si myslím, že pokud by býval ten risk, který podnikl Miroslav Kalousek, vyšel, a pokud by členská základna nezaprotestovala a KDU-ČSL by vlastně obrátila o 180 stupňů a vstoupila do vlády, která by do značné míry byla závislá na KSČM, tak by jí to bývalo mohlo uškodit mezi voliči velmi mnoho. Ale je možné, že právě proto, že došlo k tak rychlé a razantní reakci těch místních a krajských organizací a že vedení KDU-ČSL pod tím tlakem odstoupilo a politika byla opět změněna, tak to lidové straně nemusí dlouhodobě tak uškodit, protože pokud budou volby, řekněme za rok, za rok a půl, tak je docela možné, že voliči na to zapomenou nebo to pro ně nebude tak výrazný signál. Takže to, myslím, byl takový poslední tah, který mohl lidovou stranu v očích voličů zachránit."
KDU-ČSL bude 9. prosince volit nové vedení. V médiích se jako o možných kandidátech na post šéfa strany spekuluje o poslankyni Vlastě Parkanové nebo o jihomoravském hejtmanovi Stanislavu Juránkovi. Půjde v prosinci také o hledání nějakého nového směru lidovecké politiky nebo čistě jen o volbu vedení KDU-ČSL? "Já se domnívám, že lidová strana bude přece jen nucena hledat určitý nový směr své politiky, protože přece jenom jak po volbách, tak už nějakou dobu před volbami můžeme v české politice sledovat určité hlubší změny a posuny. Podle mého názoru se v blízké budoucnosti bude většina voličů orientovat na dvě největší politické strany. Pravděpodobně se začnou vytvářet takové dva velké bloky, pravicový a levicový. A obávám se, že pro další, třetí stranu, a tím spíše stranu středovou, jakou do této chvíle KDU-ČSL byla, tady nebude příliš velký prostor. Takže podle mého názoru lidovci budou muset hledat spíše hlubší kořeny své politiky a podle toho se rozhodnout, ke kterému z těch dvou bloků se mohou připojit,"říká v rozhovoru pro Radio Praha politolog Jan Bureš z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
