Botanická zahrada v Liberci má největší sbírku masožravek

Masožravé rostliny působí tajemným dojmem a jsou i hitem českých pěstitelů. Jejich největší sbírku mají v liberecké Botanické zahradě. Je zde téměř 400 druhů a odrůd, což představuje dvě třetiny všeho, co na světě roste. A aby těch nej... nebylo málo, je liberecká Botanická zahrada nejstarší v České republice.

Liberecká Botanická zahrada se stará zejména o soubory exotických rostlin. Jak říká její ředitel Miloslav Studnička, ročně si je přijde prohlédnout více než 200 tisíc lidí.

"Máme celkem 8,5 tisíce druhů, z toho většina jsou skutečně exoti, i když jsou mezi nimi také druhy z domácí flóry. Naší doménou jsou rostliny skleníkové, tedy tropické a subtropické a těch je asi 6,5 tisíce."

Zajímavostí jsou pro návštěvníky masožravky. Křížením vznikl nejnovější hit loňska, láčkovka Predator, která s černými ostny vypadá skutečně hrůzostrašně.

"Masožravé rostliny sbíráme už řadu let. Je tady světoznámá sbírka a obsahuje i takové rarity jako jsou tzv. typové rostliny. To znamená rostliny podle kterých byly popsány nové vědě dosud neznámé druhy. Také tady vznikli kříženci pro okrasné účely. Původně vznikli spíše jako pokus, aby se zjistila genetická příbuznost, ale ukázalo se, že to je krásná a zajímavá věc. Hlavně jsme známí tím, že na těchto rostlinách jako modelech bylo vypracováno už několik vědeckých studií, takže je to sbírka, o které se opravdu ve světě ví."

Když se řekne masožravá rostlina, mnozí si vzpomenou na film Adéla ještě nevečeřela, kde masožravá rostlina Adéla spolkla psa. Jak velké zvíře dokáží sníst vaše rostliny?

"Ve sbírce máme i tu, která lapá největší známou kořist. Je to Nepenthes Rajah a pochází z Bornea. Má konvice, které obsahují až 2,5 litru trávicí tekutiny a taková past už chybí krysu."

Její lapací konvice je dlouhá až 40 centimetrů. Po pádu do ní už není návratu a trávení trvá jen několik hodin. Naopak nejmenší jsou trpasličí rosnatky z Austrálie - růžice listů má jen osm milimetrů v průměru. Jiné lákají hmyz na ultrafialové světlo, v něm září hrdla konvic jako baterky. V bytě masožravky spolehlivě vychytají všechny mouchy.

Jak říká Miloslav Studnička, za pozornost stojí i skleníkový areál ve tvaru krystalů. Je zde devět pavilonů, které rostlinám poskytují plochu zhruba 3000 metrů čtverečních. Jaká vlastně byla historie vzniku botanické zahrady, které bude letos už 111 let.

"My to budeme dokonce slavit - právě pro ty tři jedničky, protože doufáme, že jsme stále ještě "jedničkou" v tomto oboru v republice. Vznik botanické zahrady je jistým způsobem zajímavý. Založil ji soukromý spolek - Spolek přátel přírody. Jmenoval se německy, protože bylo Rakousko-Uhersko a rok 1895. Tehdy si tito lidé z bohatého průmyslového města předsevzali, že ke kultuře je třeba přispět i botanickou zahradou. Zakoupili pozemek, ale ten museli záhy prodat, protože se tam mělo stavět velké muzeum, kvůli důležité státnické návštěvě. Měl přijet císař. Přišli sice o pozemek, ale vydělali na tom. Získali větší peníze, takže mohli koupit lepší a větší pozemek přesně v místech, kde je botanická zahrada a začali tam budovat."