Češi zřejmě nebudou moci překračovat hranice uvnitř Evropy bez pasových kontrol tak brzy, jak čekali. Informují na svých stránkách Hospodářské noviny. Vstup Česka a dalších nových členských zemí Evropské unie do takzvaného Schengenského prostoru se totiž nejspíš o půl roku zpozdí. V pondělí to poprvé oficiálně přiznala Evropská komise ministrům vnitra "pětadvacítky". Podle komisaře Franka Frattiniho mohou hranice rozšířené unie padnout až na jaře 2008. Unijní nováčky, kteří čekali zrušení kontrol v říjnu 2007, jeho varování popudilo.
Foto: Evropská komise
Češi zřejmě nebudou moci překračovat hranice uvnitř Evropy bez pasových kontrol tak brzy, jak čekali. Informují na svých stránkách Hospodářské noviny. Vstup Česka a dalších nových členských zemí Evropské unie do takzvaného Schengenského prostoru se totiž nejspíš o půl roku zpozdí. V pondělí to poprvé oficiálně přiznala Evropská komise ministrům vnitra "pětadvacítky". Podle komisaře Franka Frattiniho mohou hranice rozšířené unie padnout až na jaře 2008. Unijní nováčky, kteří čekali zrušení kontrol v říjnu 2007, jeho varování popudilo. "Cítím neochotu některých zemí, aby nové členské státy byly součástí tohoto systému," uvedl pro Hospodářské novinyčeský ministr vnitra František Bublan. Měl přitom na mysli zejména Německo a Španělsko.
Sotva na Šumavě alespoň částečně utichla debata o způsobu likvidace kůrovcové kalamity, objevil se další problém. Místo lýkožrouta ohrožuje šumavské lesy píďalka, informují Lidové noviny. Housenky píďalky podzimní se letos na Šumavě rozmnožily takovým způsobem, že na mnoha místech doslova zlikvidovaly především porosty borůvek. Na Správu Národního parku Šumava už od začátku léta volají desítky vyděšených návštěvníků, zda borůvkám nehrozí podobná katastrofa jako stromům masivně napadeným lýkožroutem. Píďalka však za normálních okolností nedokáže v lesích způsobit velké škody. "Letos se ale nezvykle přemnožila, takže na některých místech Šumavy je její výskyt právě v borůvčí opravdu znát," uzavírá pro Lidové noviny Zdeňka Křenová ze Správy Národního parku Šumava.
Muzeum hl. města Prahy
Deník Právo přináší dobrou zprávu z Muzea hl. města Prahy. To nečekaně otevřelo novou stálou expozici pravěké a středověké Prahy. Určena je podle ředitelky muzea Zuzany Strnadové hlavně dětem a mládeži a více teď odpovídá současným trendům. Je pozitivní a vstřícná vůči návštěvníkům. Podoba původní expozice byla stará přes deset let a autorky reinstalace jí daly zcela novou tvář. Zaměřily se především na každodenní život lidí v minulosti. Ten je doložen vším, co bylo nalezeno - od nejrůznějších nádob a lidských kostí až po oblečení a tkalcovské stavy. V roce 2011 by mělo dojít k celkové rekonstrukci budovy.
Lidé, kteří by se v horkých dnech rádi někde vykoupali a vzali s sebou psa, mají smůlu - v Praze to není možné. Problém vyvolává podle Mladé fronty Dnes náruživé debaty a rozděluje lidi na dva nesmiřitelné tábory. Pejskaři objíždějí metropoli a většinou marně hledají, kde se společně se psem vykoupat. Pro ten druhý je koupel v v jednom rybníce se zvířetem zcela nepřijatelná. Provozovatelé koupališť včetně přírodních dávají odpůrcům koupání se psy za pravdu. Plovárny v Praze jsou plné piktogramů přeškrtnutých psů.
Každý rok zmizí v Česku podle odhadů až padesát památkových objektů. Hlavní město přitom není výjimkou, všímají si úterní Lidové noviny. Památky ustupují hotelům nebo developerským společnostem. Investoři si cenné budovy občas upravují tak, jak se jim to hodí, bez ohledu na názor památkářů. Vědí totiž, že jim za to hrozí jen nízké pokuty, konstatují Lidové noviny. Památkáři si tak často připadají bezmocní.
Přísné postihy za překročení rychlosti od začátku července přinutily řidiče sundat nohy z plynu. Někteří to však podle deníku Právo dělají tak důkladně, že se po silnicích plouží hluboko pod povolenou rychlostí. Není výjimečné, že se vozy šinou na padesátce třicítkou a mimo obec kolem sedmdesátky. Pomalá jízda vadí velké části řidičů, trestat se za ni ale nebude. Šéf dopravních policistů Zdeněk Bambas Právuřekl, že to ani nejde. "Pomalá jízda je přestupkem, ale není dána žádná hranice, za kterou by automaticky padl trest. Záleží na individuálním rozhodnutí každého policisty, který rozhodne, zda příliš nízkou rychlostí šofér nenarušil plynulost provozu," uvedl Bambas.
