Přehled tisku
Tropickým vedrům, která nastala v Česku, se věnuje Mladá fronta Dnes. Rozpálenými ulicemi měst a vesnic se neobvykle často ozývají sirény sanitek. Lékaři musí zasahovat především u kolapsů způsobených dehydratací. Horko už si vyžádalo i první oběť, kterou byl dvaasedmdesátiletý muž, jenž se rozhodl spravovat sluncem rozžhavenou střechu.
Podobu přijímacích testů na vysoké školy kritizují Lidové noviny. Vysoké školy odmítnou každý rok čtyřicet procent uchazečů. Ne vždy jde ale o ty, kteří na studium nemají. Část neúspěšných uchazečů doplácí na nespravedlivý systém zkoušek. Přijímačky založené na encyklopedických znalostech si ale většina škol nechce nechat vzít. Úplně je zrušili jen na Masarykově univerzitě v Brně, kde uchazečům rozdávají jen testy takzvaných obecných studijních předpokladů. Tyto testy zkoumají schopnost logicky a kriticky myslet a otázky týkající se oboru jsou jen okrajové. Většina vysokých škol oproti tomu zkouší uchazeče ze znalostí, které již v daném oboru mají. Není výjimkou, že se v testech objevují i otázky na fakta, která se probírají až v prvním ročníku. Školy se brání, že nepotřebují zjistit, zda má uchazeč obecné předpoklady ke studiu, ale zda má předpoklady ke studiu daného oboru. Odborníkům se podle Lidových novin nelíbí ani praxe, kdy uchazeč musí po zvládnutí testové části zkoušek předvést své znalosti ještě v ústním pohovoru. Vysoké školy ale opět oponují, že pokud se někdo hlásí na pedagogiku nebo tlumočnictví, měl by se umět verbálně vyjádřit.
Červený Kostelec vydal vyhlášku, která na území obce zakazovala propagaci komunismu, fašismu a nacismu. Ústavní soud ji zrušil. Rozhodnutí soudu bylo podle komentátora Mladé fronty Dnes správné. Nejde o to, že by šíření těchto idejí nebylo zavrženíhodné. Lidé jimi posedlí zavraždili desítky milionů lidí a dalším zničili životy. Také platí, že stát neměří všem stejným metrem a vůči extremistickým skupinám se jeví poněkud bezmocný. Jenomže o takovém omezení svobody projevu nemůže rozhodovat svou vyhláškou obec. Podle Mladé fronty Dnes by takové opatření přineslo pouze to, že by místní činovník nebo obecní policista rozhodoval o tom, zda si adolescenti mají okamžitě sundat tričko s Che Guevarou nebo zda může být ve výloze místního knihkupectví vystavena kniha pamětí sepsaná letcem Luftwaffe.
Lidé si stěžují na hluk při projekcích fotbalových zápasů na pražském Staroměstském náměstí. Informují o tom Lidové noviny. Ani vynikající začátek českého národního týmu na fotbalovém mistrovství světa není pro mnohé Pražany důvodem k tomu, aby tolerovali rozjařené fanoušky. Někteří nájemníci bytů v Pařížské ulici se domáhají zastavení projekce na obřím plátně, před nímž se shromažďují tisíce fotbalových příznivců. Co je pro jednoho radost z vítězství, to je pro jiného rušení nočního klidu. Akce má ovšem všechna potřebná povolení a koná se pod záštitou primátora Pavla Béma. Mluvčí pořadatelské agentury říká, že Češi hrají na mistrovství světa poprvé po šestnácti letech a to je důvod k tomu, aby Praha žila fotbalovým svátkem. Navíc dodává, že v Berlíně chodí na projekce až sto tisíc fanoušků. Firma se ale rozhodla vyjít vstříc a před desátou hodinou večerní bude vypínat zvuk. To však ke spokojenosti Pražanů nestačí, protože rozvášnění fanoušci stejně zvuk projekcí přehluší.
Deník Právo informuje o výsledcích srovnání hrubého domácího produktu v zemích Evropské unie. Česká republika bohatne a její ekonomika dynamicky roste. Naše hospodářství již předstihlo Portugalsko a rychle dohání Řecko. Na jednoho Čecha tak připadá sedmdesát tři procent HDP průměru Evropské unie. Statistický úřad Unie Eurostat zařadil Česko na sedmnáctou příčku mezi státy pětadvacítky. Ekonomové se shodují, že tento pozitivní výsledek je potvrzením toho, že České republice členství v Unii prospívá a že země provádí rozumnou hospodářskou politiku. Právo dodává, že data o vývoji tak nepotvrzují obavy euroskeptiků, kteří před členstvím v Evropské unii varovali a stále o jeho prospěšnosti pochybují.
O případné změně volebního systému píší v komentáři Hospodářské noviny. Většinový volební systém z principu není nijak špatný, ale pod podmínkou, že politické strany se změní z centralistických společenství na ideová a otevřená hnutí - na strany volebního typu jaké existují ve Spojených státech. Podstata amerického volebního systému spočívá v tom, že za demokrata nebo republikána se může prohlásit každý a není možné, aby byl někdo za své názory vylučován. Jenže to u nás podle všeho není možné. Pokud bude chtít někdo takové volné ideové hnutí založit, nic mu v tom nebrání, i když to bude mít v konkurenci s partajemi dotovanými stamiliony ze státního rozpočtu těžké. "Takže se kloním k tomu, zůstat u současného poměrného systému, který přece jen umožňuje jakousi konkurenci," píše komentátor Hospodářských novin Jan Macháček.