Freud v umění, Freud na výstavě
Stopadesáté výročí narození vídeňského psychologa Sigmunda Freuda si Praha připomíná třemi výstavami. S dílem a životem Sigmunda Freuda seznamuje výstava Život - Sen na Staroměstské radnici. Přehlídku pohovek pro Sigmunda Freuda, které navrhli současní designéři, připravilo Design Centrum ČR. V galerii Rakouského kulturního fóra se mohou návštěvníci seznámit s tím, jak Freudovy myšlenky interpretují soudobí umělci.
Výstavu Život - Sen tvoří soubor dokumentů a fotografií ze života zakladatele psychoanalýzy. Lidé mohou zhlédnout i soukromé filmové snímky ze závěru Freudova života. Historické dokumenty doplňují díla českých umělců 20. století. V Rakouském kulturním fóru jsou vystaveni převážně zahraniční umělci:
"Naše výstava je výstava mezinárodních umělců, kteří se vyslovili k problému freud. Jsou tam Američané, Rakušané, jedna Izraelka, je tam i Čech Švankmajer a je tam taky skupina Irvin ze Slovinska. Ty věci jsou většinou volně inspirované Freudem, ale třeba obrovská monumentální práce ameriského konceptualisty Josepha Kosutha pracuje s Freudovým textem, ten text znovu skrývá, takže odkazuje ke skrytým věcem v podvědomí a vyjadřuje se vlastně k věcem, které u Freuda zobecněly,"
říká kurátor Jiří Ševčík. V nedalekém Design centru v Jungmannově ulici zase zájemce najde víc jmen českých. Autor Karel Kobosil nazval svoji pohovku Červená Karkulka:"Mě šlo o to, vyjádřit ten proncip sexuality takovým neordinérním, neprvoplánovým způsobem. takže jsem vzal ty dva principy, mužský a ženský, ten ženský, to je takový ten vyplazený jazyk, který je zároveň soft, je měkký tvarově, a ten princip mužský, takový těch nakasaných ramen, siláka, o kterého se ta žena jakoby opírá. Takže tím jsem chtěl vyjádřit jakousi symboliku sexuální, ale velmi velmi jemně."
Pohovky Miroslava Cikána skrývají pod potahem vibrátory a dětské oči:
"Jako je obraz nebo zrcadlo, tak je svět před zrcadlem a za zrcadlem, tak tady je polstrování a něco je za polstrem. A za tím polstrem jsou všechny ty sny a všechny průšvihy, které tam dotyčný namluví..."
Výstavy se přímo odvolávají na Freudovy myšlenky. Freud však psychoanalýzou ovlivnil celou moderní kulturu. Potvrdil to Jiří Ševčík:"Freud ovlivnil moderní umění tak, že odhalil a učinil známým věc, kterou intuitivně všichni tušili. že je možné jakousi psychotechnikou, analytickou metodou dostat se k skrytým významům našeho podvědomí a k výkladu snů. Jeho pojmy byly použity a myslím nevinně zneužity v řadě oborů lidské činnosti, takže odkazy na Freuda v dnešních vyhledávačích jdou do miliard. Ony mimo Freuda ovlivnily velmi široce umění například surrealismu, ačkoli Freud sám měl jistou distanc k surrealismu, ale byl hojně citován, a ovlivnily i umění pop-artu i v konceptuálním umění, protože například ty texty Freudovy a jejich práce s nimi jako už s elementy, které jsou v kultuře známy, pracoval ten Kossuth jako s ready-made, neustále je proměňoval a to je celá série věcí během 20 let, která se jmenuje Not and Zero."