Peníze z Údolí útěchy

V pařížských zákoutích najdeme spoustu míst, spojených s nedávnou českou historií. Na jednom z nich například před téměř 90 lety vznikaly grafické návrhy prvních československých bankovek.

Když pan Kalina, potomek několika generací vídeňských Čechů, který už sám česky nemluví, podával svůj návrh na to, jak by měly vypadat dnešní bankovky euro - návrh, který nakonec zvítězil a velká část Evropské unie už nimi platí, možná netušil, že měl v Paříži velice slavného předchůdce. Kde samozřejmě nešlo o eura, ale o první československé bankovky v korunách po pádu Rakouska-Uherska.

Dnes už i Praha má nejen kavárnu, ale i muzeum Alfonse Muchy, ve své době jednoho z nejznámějších pařížských tvůrců Art Nouveau. Sílu a věhlas Muchova díla netřeba představovat. Ale jak vysvětluje ve slušivém katalogu tenista Ivan Lendl, který pro originály jeho plakátů, co se mu v Evropě podařilo koupit, dokonce postavil ve Spojených státech speciální vilu, doba komunistické vlády v Čechách k Muchovi byla víc než macešská. Což se nakonec mohlo v dobré obrátit až po sametové revoluci kdy jeho rodné Ivančice mohly v pařížské ulici Val-de-Grâce, nad vchodem čísla 6, financovat a poté slavnostně odhalit pamětní desku na domě, kde byl jeho ateliér.

Obdivovatelé Alfonse Muchy, Češi z ciziny i z Čech a Moravy, se sice v Paříži raději scházejí na náměstí Châtelet v kavárně zvané Sarah Bernhardt, kterou Mucha vyzdobil. Těm, co se přece jen vypraví do ulice Val-de-Grâce k pamětní desce, můžeme prozradit, že on tady vytvořil vítězné grafické návrhy na první československé bankovky v korunách. Pravda, všude kolem se dnes platí v eurech, které nakreslil Vídeňák pan Kalina. My můžeme jen nostalgicky dodat, že kupní síla Muchových korun je v podstatě srovnatelná s tou, jakou má dnes euro.

Působivost Muchova umění přetrvává. A pro naši dnešní peněženku připadá velice vhodný český překlad názvu ulice Val-de-Grâce: Údolí útěchy.