Hospodářské noviny otiskly interview se senátorem a majitelem týdeníku Respekt Karlem Schwarzenbergem. Značná část rozhovoru se věnovala problému korupce. Senátor říká, že podle všech mezinárodních statistik Česká republika nadměrně trpí tímto neduhem. Pročištění takového prostředí je hlavní úkol pro příští vládu. Schwarzenberg tvrdí, že podplácení souvisí vždy s byrokracií a přemírou předpisů. Čím méně pravidel, ale jasnějších, tím méně prostoru pro korupci.
Senátor Karel Schwarzenberg
Hospodářské noviny otiskly interview se senátorem a majitelem týdeníku Respekt Karlem Schwarzenbergem. Značná část rozhovoru se věnovala problému korupce. Senátor říká, že podle všech mezinárodních statistik Česká republika nadměrně trpí tímto neduhem. Pročištění takového prostředí je hlavní úkol pro příští vládu. Schwarzenberg tvrdí, že podplácení souvisí vždy s byrokracií a přemírou předpisů. Čím méně pravidel, ale jasnějších, tím méně prostoru pro korupci. Bylo by mnohem rozumnější, kdyby platy politiků byly na úrovni manažerů. Je to obrana proti jejich úplatnosti. Když nejsou lidé dobře zaplaceni, přilepšují si jinak, tvrdí Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Petruška Šustrová se v rubrice Poslední slovo Lidových novin věnuje sporu mezi ministerstvem financí a stranou Evropských demokratů. Evropští demokraté mají od listopadu 2002 dvanáct zástupců v pražském zastupitelstvu, ale na rozdíl od ostatních stran za ně nedostávají příspěvky od státu. Existují již dva rozsudky soudu. Městský soud v Praze i Ústavní soud rozhodly, že Evropští demokraté mají na příspěvek právo. Šustrová, která již několikrát byla pozorovatelkou voleb v cizině, označuje jednání ministerstva za potlačování opozice. Kdyby totiž Evropští demokraté od státu svých dvanáct milionů dostali, mohli by rozvinout velkou volební kampaň a tím se stát vlivnou politickou konkurencí. Ale pokud strana své peníze dostane až po volbách, budou jí prakticky k ničemu. Kdyby se něco takového stalo v Bělorusku, neváhala by Paroubkova sociální demokracie potlačovaným pomáhat, píše v Lidových novinách Petruška Šustrová.
O problematice trestu smrti píše ředitel Občanského institutu Roman Joch v Mladé frontě Dnes. Autor považuje trest smrti za naprosto adekvátní v případě spáchání vraždy. Zabít vraha je stejně spravedlivé jako střílet do vojáků agresora, zabít v sebeobraně útočníka nebo popravit krutovládce. Mimoto má trest smrti odstrašující účinek pro potenciální vrahy a tím může taková právní norma zachránit několik lidských životů. Roman Joch si ovšem není jist, zda zavedení trestu smrti je vhodné i pro naši republiku. Zvláště kvůli mizivé důvěře v českou justici. Nebyla by v naší společnosti, jež ztratila povědomí o nedotknutelnosti lidského života, jelikož přijímá eutanazii a potraty, poprava vraha vnímána spíše jako akt msty než spravedlnosti? Ptá se Roman Joch v Mladé frontě Dnes.
Pavel Verner glosuje v deníku Právo rozhodnutí Senátu, který zamítl zákon o náhradním výživném. Podle předlohy nové normy, měl stát zaplatit matkám peníze, které jim dluží otcové na alimentech a následně je na otcích vymáhat. Neschválení zákona autor nazývá atentátem na matky a nezodpovědné tatínky označuje jako křečky, protože tato zvířátka v přírodě také děti pouze plodí a dále se o ně nestarají. Modrými křečky, kteří soucítí se skrblíky, deník Právo přezdívá poslance ODS, kteří zákon odmítli, údajně kvůli velkým dopadům na státní rozpočet.
