Lidovci působili na svém sjezdu jako klidná síla
KDU-ČSL je moderní konzervativní strana pravého středu. Je to jasná alternativa vůči nemotivujícím socialistům a egoistickým liberálům. Tato charakteristika zazněla na víkendovém sjezdu křesťanských demokratů v Plzni. Ten měl na rozdíl od dvou posledních velice poklidný průběh. Potvrdil také silnou pozici šéfa strany Miroslava Kalouska. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.
"Má odpovědnost za neúspěch je samozřejmá. Proč bych ale uvažoval o neúspěších, když nepochybuji o úspěchu?"
Miroslav Kalousek získal na sjezdu pro své představy o směřování strany jasnou podporu více než tří čtvrtin delegátů a bez problémů obhájil své křeslo. Svůj mandát považuje za silný.
Kalouskovi se přitom do cesty nepostavil žádný soupeř.
"Domnívám se, že delegáti sjezdu dali jasně najevo, že v čele strany si neumějí představit nikoho jiného než Miroslava Kalouska. To, že proti němu nikdo nekandidoval svědčí o tom, že ani nikdo jiný ani netouží po tom ho vystřídat."
Říká náměstek ministra obrany Jaroslav Kopřiva. Mnozí delegáti sjezdu vyslovili přesvědčení, že Kalouskovi se od posledního sjezdu před dvěma roky, kdy byl zvolen za předsedu, podařilo stabilizovat stranu. To si myslí i 1. místopředseda Senátu Petr Pithart, který má jinak ke Kalouskovi určité výhrady, protože například karatelství jiných prý lidovcům nesluší.
Ministr zahraničí Cyril Svoboda, který na sjezdu obhájil křeslo místopředsedy, a který jako někdejší předseda lidovců byl architektem spolupráce se sociální demokracií v současné vládní koalici, si sice neadresně postěžoval na poněkud konfrontační politický styl strany, ale jinak probíhal plzeňský sjezd z pohledu pozorovatelů skutečně v uvolněné atmosféře a působil velice poklidně. To Petr Pithart oceňuje.
O menší rozruch na sjezdu se tak vlastně postaral jen host - předseda ODS Mirek Topolánek. Ten zopakoval, že s lidovci počítá pro povolební vyjednávání.
"KDU-ČSL z té dnešní nabídky, která je v parlamentu, je nám nejbližší stranou z hlediska programu a vyznávaných hodnot."
"Nebývá to obvyklé, že čestný host se pustí do delegátů sjezdu s kritikou. Taková kritika bývá vyhrazena většinou domácím."
A výhrady měl i 1. místopředseda KDU-ČSL a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Kasal.
Opětovnou vládu s lidovci si dovede představit i úřadující šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka. Ten vystoupil na lidoveckém sjezdu jako host s umírněně vstřícným projevem. O minulých ostrých sporech ČSSD s lidovci nemluvil. Vyjádřil naopak přesvědčení, že těch bodů, které budou po příštích volbách obě strany spojovat, bude vždycky více než těch, které je budou rozdělovat. Další vlídnou tvář ukázal lidovcům prezident Václav Klaus. Ten přijel do Plzně v neděli dopoledne, přestože se pár hodin předtím v noci vrátil z oficiální návštěvy Indie. Klaus ocenil KDU-ČSL za to, že je státotvorná a že i v poměrně nestabilním politickém prostředí zůstává spíše onou "klidnější silou". Miroslav Kalousek zářil spokojeností.
Podle Miroslava Kalouska navštívil naposledy lidovecký sjezd prezident T.G. Masaryk, a to v roce 1919. Václav Klaus ale odmítl spekulace, že návštěvou lidoveckého sjezdu a následně sjezdu ODS vydává voličům signál, jak mají volit.
"Určitě nepadá v úvahu, abych doporučoval volbu nějaké politické strany. Jestli jsem teď zdůraznil, že jednám v posledním roce na Hradě s třemi politickými stranami, myslím, že tím vydávám určitý signál, co považuji za stabilní součást naší politické scény."
Za jedinou pihu na kráse na plzeňském sněmování považují nakonec lidovci vlastně jen fakt, že do užšího vedení strany nebyla zvolena žádná žena. "Je to velké zklamání,"řekla Radiu Praha europoslankyně Zuzana Roithová.
