Přehled tisku
Prezident Václav Klaus je proti přirozenému vývoji šumavských lesů a míní, že stromy napadené kůrovcem by se měly pokácet. Ponechání lesů bez lidského zásahu je podle něj experimentem s nejistým výsledkem. Informují o tom Lidové noviny. Klaus se tak staví na stranu jihočeského hejtmana Jana Zahradníka, proti kácení vystupují ekologové a odmítá ho i správa parku.
Deník Právo přináší svědectví českého turisty Marka Raniše, který zažil provalení hrází kolem New Orleans. Se svým známým utíkal před stoupající vodou z hotelu v centru města. Raniš je jedním z Čechů, kteří po katastrofě využili pomoci potomka českých imigrantů Jima Hlavace. Dobrovolník totiž, píše Právo, rozeslal po místních nemocnicích a úřadech letáky s nabídkou noclehu, jídla i možnosti zavolání domů. Mezi Čechy, kteří v jeho domku v hlavním městě Louisiany Baton Rouge našli pomoc, byli turisté i studenti. Podle Hlavace může být v Louisianě i několik set českých občanů. Vzkázal jim, že dveře jeho domu jsou pro ně otevřené.
Postavit Grosse do čela kandidátky je totéž jako nabídnout občanským demokratům obří terč a nekonečnou zásobu nábojů, píše Mladá fronta Dnes. Z pochybného rozhovoru Zdeňka Doležela a Jacka Spyry sice nevyplývá to, že Gross bere úplatky, o nic víc než například to, že kardinál Vlk prodal Chrám svatého Víta. Je však jiný důkaz, který je v souvislosti s Grossem důležitý. Případ Grossova bytu se nepohnul ani o píď. Gross nevysvětlil, odkud vzal milion na koupi bytu. Nevysvětlil ani to, odkud čerpala Šárka Grossová prostředky pro obchody s nemovitostmi. Část sociálních demokratů si podle listu nepochybně uvědomuje, jakou přítěží je zkompromitovaný muž pro volební kampaň. Strana je tak nyní v roli fotbalového týmu, jehož hráč má distanc za doping, a tak z něj udělala aspoň trenéra. Teď ho chce zase do sestavy, i když jeho trest ještě nevypršel. To je sebevražda. Co mají dělat ti, kterým se chce žít, ptá se deník.
I když Gross podle dosud známých důkazů nemá s korupcí kolem Unipetrolu nic společného, nese velký kus odpovědnosti za člověka, který Spyrovy na vyřčená obvinění přitakával a nakonec si řekl o pět milionů korun, píše Právo. Doležela, klíčového člověka aféry, si vybral do pozice personalisty na ministerstvu vnitra a poté ho přivedl do úřadu vlády. Bývalý německý kancléř Willy Brandt nebyl žádným východoněmeckým špionem, ale po odhalení, že jeho osobní sekretář špionem je, rezignoval, připomíná Právo. Tato volba se podle listu teď znovu otevírá před Grossem. Na jaře byl k demisi z funkce premiéra donucen až po týdnech trapností, pádu preferencí jeho strany a hrozbě zničení tříleté koaliční vlády. Tehdy se bránil tvrzením, že odchod premiéra by destabilizoval českou ekonomiku. Teď už premiérem není a jeho případný odchod nemůže politicky destabilizovat vůbec nic. Spíše naopak, míní Právo.
Podnikatel Robert Piksa, který je zapleten do korupční aféry kolem Unipetrolu, trvá na tom, že byl externím poradcem premiéra Jiřího Paroubka. A to přesto, že předseda vlády ve čtvrtek prohlásil, že Piksa jeho poradcem není a nikdy nebyl. "Postup pana premiéra nechápu. Byl jsem členem expertní skupiny, kterou pan premiér jmenoval a vzal ji na vědomí svým podpisem," tvrdí Piksa v Mladé frontě Dnes. Robert Piksa je třetím účastníkem schůzek šéfa kabinetu Zdeňka Doležela s polským lobbistou Jackem Spyrou, které natočila skrytou kamerou televize Nova. Na schůzkách se mluvilo o korupci a privatizaci petrochemického gigantu Unipetrol.
Piksa v Mladé frontě Dnes tvrdí, že byl členem skupiny, která pro předsedu vlády připravovala analýzy k hospodářské strategii a k privatizačním kauzám a vyjadřovala se k možnému personálnímu obsazení strategických podniků se státní účastí. Je také držitelem průkazky ve vstupu na úřad vlády. "Pan Piksa mi byl doporučen jako kádrová rezerva pro nějaký podnik. Viděl jsem ho asi třicet vteřin. Když jsem ho viděl, tak jsem řekl, že ten člověk, dokud budu předsedou vlády, v žádné výkonné funkci pracovat nebude. Jestli mu pan Doležel dal nějakou průkazku, tak to udělal o své újmě a myslím, že tohle byl jeden z důvodů, které ho stály židli," reagoval v Mladé frontě Dnes Paroubek.
O účast na schůzkách se Spyrou prý Piksu požádal Doležel. "Ze schůzky byla zpracována zpráva, kterou Doležel poskytl premiérovi. Paroubek rozhodně dostal výstup z té schůzky," tvrdí také Piksa. Dává tím podle Mladé fronty Dnes najevo, že premiér od samého začátku věděl, že existují zákulisní jednání se Spyrou.
Doležel čelí podezření, že si na jedné ze schůzek se Spyrou řekl o úplatek pět milionů korun; trestním oznámením se nevyhnul ani lobbista. Polská prokuratura zřejmě v souvislosti s prodejem státního podílu v Unipetrolu koncernu PKN Orlen požádá o výslech ministra financí Bohuslava Sobotky a expremiéra Stanislava Grosse. O případ se zajímá v souvislosti s takzvanou palivovou aférou, která se týká rozsáhlých podvodů s pohonnými hmotami.
Rozšířit pravomoci státu při vyvlastňování znamená podle Hospodářských novin i zvýšenou možnost zneužití. "Tahle výměna prostě nevypadá jako dobrý obchod," komentuje deník požadavek ministerstva průmyslu a obchodu, aby bylo možné vyvlastňovat ve veřejném zájmu i pozemky pro průmyslové zóny. Blahodárnost průmyslových parků navíc není podle Hospodářských novin tak jednoznačná, jak tvrdí jejich optimističtí zastánci.
Definitivní podoba příslušného paragrafu ještě není úplně jasná. Má však být používán jen ve výjimečných případech, což znamená ve prospěch velkých, pokračuje autorka komentáře. "Což už samo o sobě zakládá nerovnost různých podnikatelských subjektů; a že té už vzhledem k různým formám dalších pobídek je až dost. Je čas začít se ptát, co je ještě veřejný zájem a kde už začíná vydírání velkých," píšou Hospodářské noviny.
Při zásahu policie na technopraty CzechTek u Mlýnce na Tachovsku poslední červencový víkend byly na obou stranách zraněny desítky lidí. Řada přímých účastníků obviňuje policisty z brutality. Policie argumentuje tím, že bránila soukromé pozemky, na které bez svolení majitelů technaři vstupovali. Zásah policie vyvolal rozruch mezi politiky a odpor části veřejnosti.
Ekologové ale tvrdí, že právě činnost člověka může za současné problémy Šumavy. Ta byla před 130 lety z 80 procent uměle osázena smrkovou monokulturou, která je zejména ve vyšších polohách málo odolná vůči vnějším vlivům. Kácení stromů však napadený les nevyléčí. "Máme jen dvě řešení. Buď les vykácíme a necháme holé kopce, které se bez záruky úspěchu pokusíme znovu osázet, nebo necháme stromy zemřít vestoje," řekl již dříve mluvčí parku Radovan Holub. Pod usychajícími stromovými pahýly ale má mladý porost mnohem větší předpoklady k růstu než na holinách.
Kůrovcovou kalamitou na Šumavě se má v září zabývat Senát. Podle některých členů horní komory je situace v Národním parku Šumava natolik vážná, že vyžaduje okamžitý zásah. Pokud se podle těchto senátorů nebudou kůrovcem zasažené stromy kácet, brouk začne ohrožovat celou Šumavu. S tím souhlasí starostové některých obcí, kteří formou otevřeného dopisu vyzvali premiéra Jiřího Paroubka, aby se zasadil o změnu ochranářské koncepce na Šumavě. Dopis podepsalo 11 šumavských starostů.
