Přehled tisku
Právo komentuje děkovný dopis, který jménem prezidenta Klause zaslal krajní pravicové straně Národní sjednocení ředitel prezidentova sekretariátu Ladislav Jakl. Podle deníku se tak nyní bude řada lidí zamýšlet nad tím, jestli se Klaus ocitl v přízni pravicových extremistů "nevinně, či záměrně".
"Premiérova slova o důchodové reformě lze stěží brát jinak než jako náhlou ztrátu soudnosti," domnívají se Lidové noviny. Deník se ptá, co premiéra k tomuto výroku vedlo. Jednoznačnou odpověď však nenachází. Jako možnost připouští například politickou motivaci. "Laciný populismus může působit jen na omezený počet voličů, zvláště nabízí-li perspektivu žebráckého stáří," dodává však deník.
Nad premiérovým výrokem se pozastavují i Hospodářské noviny. Připomínají v této souvislosti analýzy odborníků, které upozorňují na nutnost důchodové reformy v Česku. "Premiér pronesl ve volebním roce věty, kterým se racionální člověk musí smát. Přesto se lze domýšlet, že část lidu je slyšet chce - změny důchodů nebudou příjemné," uvádí deník.
Bývalý důstojník Bezpečnostní informační služby (BIS) Jaroslav Kukačka je podezřelý z podvodů. Podnikatelům nabízel, že je bude chránit před vyšetřováním nebo odposloucháváním. Údajně pak za to inkasoval statisícové částky. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. "Náš vnitřní kontrolní systém zachytil nestandardní chování a jednání jednoho našeho příslušníka. Ředitel BIS proto vůči němu přijal zásadní kroky," řekl Mladé frontě Dnes mluvčí tajné služby Jan Šubert. Podrobnosti odmítl zveřejnit. Vedení BIS muže před čtrnácti dny propustilo a celý případ předalo policii, uvádí deník. Před podnikateli se podle Mladé fronty Dnesúdajně vydával za jednoho z nejlepších přátel ředitele BIS Jiřího Langa a i díky tomu si získával jejich náklonnost. Kukačka za ochranu před vyšetřováním a odposloucháváním požadoval desetitisíce až statisíce korun. Kolik peněz tímto způsobem získal prý zatím není jasné. Mladá fronta Dnes dále s odvoláním na zdroje z tajné služby uvádí, že Kukačka patřil k dlouholetým oporám BIS. Od počátku devadesátých let pracoval v prvním odboru kontrašpionáže a jeho úkolem bylo hlídat zemi před cizími agenty.
Odbor vnitřní bezpečnosti BIS začal podle listu Kukačku sledovat před rokem a půl. Už tehdy dostal první varovné signály o jeho selhání. Před dvěma týdny pak byl případ předán inspekci BIS a řediteli služby Jiřímu Langovi. Ten dal Kukačkovi okamžitě výpověď. Případ nyní vyšetřuje inspekce BIS. Kukačka vinu odmítá. Jeho jednání vyšetřovatelé nevyhodnotili jako vydírání ani jako korupci. Podnikatelé prý totiž většinou s nabízenými službami "ochrany" souhlasili a peníze důstojníkovi sami vypláceli. Případ se proto vyšetřuje jako podvod, uvádí Mladá fronta Dnes. Při vyšetřování se podle deníku objevilo i podezření, že Kukačka získával peníze také prodejem tajných informací cizím zpravodajským službám. Nepotvrdilo se však. "Jsou to spekulace, pro které neexistuje důkaz," řekl deníku Šubert.
Ministr spravedlnosti Pavel Němec nepodá stížnost proti rozsudku pražského městského soudu, který koncem června zrušil jeho rozhodnutí o odvolání předsedkyně Okresního soudu pro Prahu-západ Marie Drahokoupilové. Soudkyně tak definitivně získala zpět svou funkci, informuje středeční Právo. "Po seznámení s rozsudkem správního soudu jsem se rozhodl nepodávat kasační stížnost, a to přesto, že stále zastávám názor, že předsedkyně v uvedené věci jako manažerka soudu selhala," řekl Právu Němec.
Němec soudkyni odvolal z funkce 3. února v souvislosti s případem Václava Kříže, který se již 13 let marně snaží o kontakt se synem. Podle ministra Drahokoupilová porušila povinnost dohlížet na rychlost a plynulost opatrovnického řízení. V Křížově sporu se věci posléze daly do pohybu v dubnu. Krajský soud v Praze rozhodl, že Kříž může svému synovi jen psát, nikoli se s ním osobně stýkat. Drahokoupilová se po odvolání z funkce rozhodla bránit soudně. Městský soud v Praze o žalobě soudkyně rozhodoval neveřejně 24. června a označil její odvolání za neplatné. Verdikt soudu přivítal i prezident soudcovské unie Jaromír Jirsa. Podle něj byl v případě Drahokoupilové zásah ministra neadekvátní.
Zájemci o místo na kandidátce ČSSD do Poslanecké sněmovny budou muset splňovat přesná, bodově ohodnocená kritéria. Pravidla pro takzvané nominační limity dostal za úkol vypracovat předseda poslaneckého klubu strany Michal Kraus. Informují o tom Lidové noviny. Kraus navrhuje, aby každý zájemce o místo na kandidátce dostával body například podle toho, jaké má vzdělání, jak je dlouho ve straně či jak je známý na veřejnosti. Pokud by nedosáhl stanoveného bodového limitu, neměl by na místo v parlamentu nárok. Maximum je podle šéfa poslanců ČSSD 100 bodů, uvádí deník. O potřebě kariérního řádu v ČSSD naposledy hovořili při svém setkání premiér Jiří Paroubek a bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman. Kraus Lidovým novinámřekl, že by se právě nominační kritéria mohla stát jeho součástí.
Deset bodů by podle Krausova návrhu dostal kandidát za desetileté členství ve straně. Žádný bod by nezbyl na ty, kteří by byli v ČSSD pouze dva roky a méně. Počet bodů by zvyšovalo také to, jaké funkce by dotyčný ve straně dosáhnul. Členství v okresním výkonném výboru by bylo za tři body, v předsednictvu za deset bodů. Podobně by tomu bylo i u politických funkcí. Například poslanec by získal stejně jako hejtman 16 bodů. Hodnoceno by bylo i kritérium "veřejné známosti". Kandidát, který by se mimo jiné pravidelně objevoval a byl citován v médiích, by mohl díky tomu získat až 20 bodů. K tomu, aby se kdokoli dostal na kandidátku, by musel podle Krause nasbírat alespoň 30 bodů, lídr okresní kandidátky pak 50 bodů a krajský lídr dokonce bodů 60. Automaticky by byl vyloučen ten, kdo by v některém z kritérií zůstal na nule, píše list. Kandidát, který projde úspěšně tímto testem, bude muset ale i nadále projít volbou v takzvaných primárkách. Kraus Lidovým novinámřekl, že kritéria sestavoval z vlastní zkušenosti. Ostatní strany podle Lidových novin zatím o podobném systému neuvažují. ODS však nedávno zavedla limit, podle kterého musí být zájemce o místo na kandidátce členem strany déle než dva roky.
Při terénních úpravách kolem zahradního bazénu nalezli majitelé rodinného domku v Lovosicích na Litoměřicku kosterní pozůstatky. Zavolali policii, jejíž technici zjistili, že kostra ležela v zemi stovky let. Místo nálezu proto začali zkoumat archeologové. S největší pravděpodobností narazili na hrob mladého vojáka, účastníka bitvy z 18. století, píšou v severočeském vydání Deníky Bohemia.
Voják podle archeologů nejspíš zahynul v roce 1756 v bitvě u Lovosic, jež byla součástí sedmileté války mezi Rakouskem a Pruskem. "S jistotou to ale říci nelze, kosti budou ještě podrobeny odborné analýze," uvedl Oldřich Kotyza z litoměřického muzea. Čelní kostí nalezené lebky prošel čistý průstřel zbraně velké ráže. "To by odpovídalo i časově, střelné zbraně této ráže se začaly používat v 17. a ve větší míře pak v 18. století. A také o žádném jiném vojenském konfliktu na Lovosicku nevíme," doplnil Kotyza. Určit, zda šlo o rakouského či pruského vojáka, pomůže podle Kotyzy nalezený knoflík z uniformy. Historické prameny uvádějí, že v bitvě u Lovosic padlo na obou stranách asi 5000 vojáků. "Další podobné nálezy na Lovosicku proto nelze vyloučit," dodal.
