V pražském Mozarteu jsou vystaveny vítězné návrhy studentského designu

Zahradní nábytek, štípačky, informační systém metra, ale i celá kuchyně pro vozíčkáře se objevily na výstavě studentského designu, která byla tento týden otevřena v pražském Mozarteu. Při její vernisáži byla udělena i Národní cena za studentský design pro rok 2005. Za polstrované křeslo ji získal absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Jan Čtvrtník, který v současnosti pokračuje ve studiu návrhářství ve Švédsku. O tom, co zajímá studenty designu a jaké mají možnosti uplatnění, se více dozvíte od Mileny Štráfeldové:

O studentském designu se říká, že je hravý, veselý a kreativní.

"Studenti na školách si mohou dovolit zkoušet, experimentovat, vymýšlet, mnohdy bez ohledu na to, jestli jimi navržené předměty se budou vyrábět nebo nebudou vyrábět,"

říká Dagmar Koudelková, kurátorka výstavy studentského designu, která je až do konce srpna k vidění v Praze. Na výstavě jsou soustředěny práce, které do designérské soutěže přihlásili studenti středních a vysokých uměleckých škol z České republiky. Zúčastnilo se jí 92 autorů a samotných projektů se sešla víc než stovka. Jsou mezi nimi nápojové soupravy a nádobí, oděvy, nábytek, ale i automatická pračka, dětský kočárek nebo sekačka na trávu. Studenti zaslali do soutěže i grafické návrhy: třeba informační systém metra nebo vizuální styl pražského divadlo Rokoko. Řada studentských prací je opravdu nekonvenčních, například koupelna ve tvaru šnečí ulity, se kterou přišel Martin Běhal z Vysokého učení technického v Brně, nebo obal na laptop v ruksaku od Miriam Holeščákové ze zlínské katedry designu VŠUP. A jak je to s realizací studentských návrhů?

"Mám za to, že prosadit nový návrh do výroby je vždycky velký problém, ale v posledních letech se ukázalo, že studenti si dokážou najít producenta, toho, kdo vyrobí jimi navrženou diplomovou práci nebo prostě věci, které vznikly na školách, takže si myslím, že situace se zlepšuje,"

dodává Dagmar Koudelková. Štěstí na výrobce nakonec měla i absolventka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Veronika Loušová, která za svou diplomku Interiér bez bariér získala letošní cenu za Vynikající studentský design roku 2005. Jedná se o kompletní zařízení kuchyně pro vozíčkáře:

"Ti výrobci se velmi báli tohoto nábytku, který je vlastně dělaný pro určitou menšinu lidí, kteří na tom navíc sociálně nejsou dobře. Tak jsem se kontaktovala s firmou Profil nábytek, která mi vyšla hrozně vstříc. Dva měsíce tady byla intenzívní práce mezi mnou a technologem firmy, s kterým jsem velmi intenzívně konzultovala úplně všechny věci tak, aby byly snadno vyrobitelné. I když jsem tam už šla s jasnou představou, jak to má vypadat, tak uvedení do výroby a nastavení na jejich technologie je velmi složité a velmi náročné. Takže teď by bylo ideální už najít zakázky a opravdu začít vyrábět, aby zde třeba mohl pokračovat další vývoj."

Na samotném projektu kuchyně pro vozíčkáře pracovala Veronika Loušová celý rok:

"Ten model vznikal tak, že po základním navrhování a zjištění různých faktorů, jak to vlastně na vozíku funguje a jaké jsou typy postižení, jsem si vozík sama zapůjčila. Udělala jsem nejdřív papírový model, který jsou konzultovala v Parapleti, kde vozíčkáři přímo v tom modelu jezdili. A potom začal vznikat model pro ověřování desek, které jsou protvarované pro vozíčkáře, a různých výsuvů, a to už jsem měla stabilně půjčený vozík, ze kterého jsem to všechno zkoušela, protože jako stojící člověk u toho nevyzkoušíte nic."

Národní cenu za studentský design si letos odnesl absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Jan Čtvrtník za polstrovaný nábytek Koxy. Ten už si dokonce našel sériového výrobce v Luhačovicích. Jan Čtvrtník přiznává, že spíš než výsledek ho na designu láká vlastní tvorba návrhu:

"Mně vlastně nejvíc zajímá ten proces, kdy se s tím seznamuji a hledám cesty, jak to udělat nezvykle, jak ušetřit peníze zadavateli, jak využít jiný materiál, jak prostě přistupovat k tomu výrobku, k tomu, jak funguje a jak se vyrábí, nějak jinak, nově."

S dalšími studenty VŠUP, kteří před třemi roky založili designérské studio - prý proto, aby jim do návrhů nemluvili profesoři - má Jan Čtvrtník za sebou množství návrhů. Navrhoval PET lahve, speciální umyvadla, klávesnici pro nevidomé, ale i interiér kuchyně.

"Bohužel těch výrobců, kteří se tady uvědomují, že potřebují design a chtějí ho, jsou ochotni jít do rizika, že to prostě bude stát peníze a ta cesta se musí projít i včetně slepých uliček, které jsou dost často chybné, která ale nakonec vede k dobrému designu, tak těchto firem je tady v Čechách málo."

Veronika Loušová je ještě kritičtější. Podle ní se v Česku pro současný design ještě nevytvořil dostatečný trh:

"Ti lidé na to nejsou připraveni. Existuje tu skupina bohatších lidí, kteří si něco jako design kupují, ale většinou nemají ani vkus. A pak tu existuje většina obyčejných lidí, pro které je design na jednu stranu drahý a na druhou stranu o něm neumějí přemýšlet a neumějí si ho ani kupovat. Je tady vlastně znevažována práce designéra v tom smyslu, že si všichni myslí, že designér to nakreslí za dvacet dní a že to vlastně není žádná práce. A tak k tomu bohužel přistupují i podniky, a proto tu je vývoj designu velmi pomalý a takový skákavý."