Přehled tisku

archeologie_nalez.jpg
0:00
/
0:00

Archeologové objevili v Krušných horách středověký "motorest". Nález popisuje Mladá fronta Dnes s tím, že sídlo našli poblíž Křimova na Chomutovsku, kde se nyní staví rychlostní silnice. Počátkem třináctého století místem putovaly povozy na trase ze Žatce do Saska. Vykopávky odhalily domácí pec i velké množství úlomků hrnců.

Komentáře pátečních deníků rozebírají zejména počínání premiéra Jiřího Paroubka a nárůst preferencí jeho sociálních demokratů. Podle červnové volební prognózy společnosti Factum Invenio by ČSSD získala 22,6 procenta hlasů. Nejsilnější stranou zůstává nadále ODS, která má nyní před socialisty náskok 11 procent.

"Paroubkovi roste sebevědomí spolu s preferencemi veřejného mínění. Jeho nástup po jmenování premiérem je skutečně výrazný," píše Mladá fronta Dnes. Míní, že Paroubek dokáže argumentovat, vůči veřejnosti vystupuje srozumitelně, politickým soupeřům vrací jejich údery a umí kreslit růžovou budoucnost. Jeho tahy štětcem jsou ovšem podle Mladé fronty Dnesčasto falešné. "Pokud hovoří o tom, že Česko má za sebou šest tučných let, zapomíná na to, jak ekonomický růst padal od roku 2000 ze čtyř procent až na hubené procento koncem roku 2002," namítá list. Stejně tak podle něj Paroubek již nepřipomíná, jak sociální demokracie po nástupu k moci a při obhajobě deficitních rozpočtů slibovala, že je to jen krátkodobé nutné zlo na cestě z recese. "A skutečnost? Bez toho, aniž by si sociálnědemokratické vlády každý rok půjčovaly téměř 100 miliard korun, prostě vládnout nedokážou," shrnuje Mladá fronta Dnes. Zajímavé podle deníku je, z čeho chce Paroubek ekonomický růst živit. "Chce si stále půjčovat a stovky miliard nám prý dá Brusel. Jednoduše řečeno - dejte mi peníze a já vám ukážu, co s nimi dokážu. Ale kdo by to takhle nedokázal?" ptá se Mladá fronta Dnes, podle níž Paroubek ví, že před volbami se musí slibovat a po volbách se najde dost argumentů, proč některé sliby zůstanou jen sliby.

Lidové noviny komentují Paroubkův tip, že ČSSD by po příštích volbách mohla znovu sestavovat vládu. Odkaz k možnosti vládnout menšinově podle deníku napovídá jasně - nechat se podporovat komunisty nějakou obdobou opoziční smlouvy.

Podle komentáře Práva Paroubek není mužem ideologie, jako byl expremiér Vladimír Špidla, ale mužem kompromisu a technologem moci. Jeho úkolem je dosáhnout co nejlepšího volebního výsledku. Autor poznámky však podotýká, že starším voličům ČSSD se tento způsob nemusí líbit.


Sociální demokraté řeší otázku, zda kampaň do sněmovních voleb svěřit agentuře, jež letos pomohla k vítězství britskému labouristickému premiérovi Tonymu Blairovi. S odvoláním na dobře informovaný zdroj z ČSSD to píše páteční Právo. Blair podle zahraničních médií najal na svou kampaň americkou agenturu Penn Schoen & Berland, kterou vede bývalý hlavní poradce exprezidenta Spojených států Billa Clintona Mark Penn. Podle deníku by tak kampaň nedostala na starost francouzská reklamní agentura Euro RSCG, kterou oslovil předseda ČSSD Stanislav Gross v době vládní krize. Otázkou, zda najmout americkou společnost, se ve čtvrtek večer zabývalo předsednictvo ČSSD. Agentura má podle deníku mimo jiné zásluhu na znovuzvolení Clintona v roce 1996 či na loňském vítězství venezuelského prezidenta Huga Cháveze. Penn Schoen & Berland rovněž radila šéfovi Microsoftu Billu Gatesovi a podporovala srbské demokratické síly proti Slobodanu Miloševičovi, dodává Právo.


Ráno před hlasováním sněmovny o zvýšení koncesionářských poplatků se premiér Jiří Paroubek sešel se šéfy tří největších televizí. Odhalily to páteční Lidové noviny. Cílem schůzky měla být dohoda všech aktérů. Podle informací deníku Paroubek dopředu z cesty po Číně vzkázal, že buď se vedení České televize, Novy a Primy shodnou, co se má s poplatky dít, nebo "nebude nic". Šlo o to, zda se České televizi odebere reklama a zvýší poplatky. To se nakonec stalo a předseda vlády v tom podle Lidových novin sehrál významnou roli. Krátce po schůzce totiž navštívil poslanecký klub své strany a domluvené řešení tam prosazoval. Paroubek tím mezi sociálními demokraty zajistil podporu předloze poslance ČSSD Ladislava Skopala. Ten požadoval postupně zvýšit měsíční platby pro ČT až na 135 korun a zároveň ji zbavit reklamy. Tento návrh nakonec převážně hlasy ČSSD sněmovna přijala.


Liberecký poslanec Oldřich Němec je po Josefu Hojdarovi dalším zákonodárcem za ČSSD, kterému hrozí vyloučení ze strany. Informují o tom Mladá fronta Dnes a Právo. "Navrhl to náš okresní výkonný výbor s tím, že by šlo o vyloučení ke dni voleb v příštím roce," řekl Němec Mladé frontě Dnes. Příčinou jsou podle něj dlouhodobé spory v liberecké organizaci. "Vyčetli mi, že jsem v krajských volbách doporučoval kroužkovat preferenčními hlasy jiné kandidáty ČSSD než ty, kteří byli v čele," tvrdí poslanec. Podle šéfa liberecké okresní organizace Milana Šíra jde o vnitrostranickou záležitost. "Není to ještě uzavřená věc. Takže úplně bez komentáře," řekl Mladé frontě Dnes.

Právo píše, že Němec mezi důvody, proč jej chtějí vyloučit, vyjmenoval porušení stanov, šíření neschválené tiskoviny a poškozování strany v krajských volbách. "V pozadí vidím určité zájmy, abych nekandidoval," dodal poslanec. Vedení strany se případem odmítlo zabývat. Podle šéfa poslanců ČSSD a lídra liberecké krajské organizace strany Michala Krause je to "mrtvá" záležitost. Právě Němec a Kraus byli přitom už v minulosti soupeři při sestavování volební kandidátky, a pokud Němec členem ČSSD zůstane, o pozici na kandidátce by se nejspíš mohli utkat znovu. Člen předsednictva ČSSD za Liberecko Robert Dušek Právuřekl, že ústřední výbor strany nikdy nikoho členství nezbavil. "Tím, že to předsednictvo strany odmítlo projednávat, zrušilo se to samo. Usnesení pozbylo platnost," dodal Dušek.


Ministr obrany Karel Kühnl se postavil za třímiliardovou zakázku na likvidaci nepotřebné armádní munice, píšou páteční Hospodářské noviny. "V průběhu projektu se zatím nevyskytly problémy, které by ho zpochybňovaly," řekl ministr poté, co si nechal předložit od podřízených doklady k zakázce. Kvůli nekonkrétním pasážím smluv přitom může podle informací Hospodářských novin výbušný materiál skončit v nepovolaných rukou. Stát podle deníku také nemá jistotu, že stamiliony, které už armáda vynaložila, zaplatila skutečně za práci podle podmínek kontraktu. Kühnl tvrdí, že nenarazil na jediný případ, kdy by byl porušen zákon. Nastavení smluv s firmami, jež si stát na ničení vyřazené munice najal, ale podle Hospodářských novin neřešil. "Projekt ekologické likvidace munice, o kterém vláda rozhodla již před mým nástupem, považuji za nezbytný," uvedl.

Naopak policejní protikorupční služba, která se do případu také vložila, zkoumá právě smlouvy s firmami. "Nyní policie kompletuje veškerou dostupnou dokumentaci k zakázce, pak se začne s případnými výslechy," uvedl policejní důstojník obeznámený s vyšetřováním. Hospodářské noviny píšou, že některé části smluv vyznívají výrazně ve prospěch soukromých firem, jež mohou například dostat zaplaceno, aniž by státu doložily, že závazek skutečně splnily. Za splnění smlouvy lze považovat i to, že podniky armádní materiál pouze převezmou a zapíšou do svého majetku. Některé z obchodů jdou navíc přímo proti znění podepsaných smluv. Takový byl například případ 30.000 kusů nábojů, za jejichž zničení jedna z firem inkasovala přes 4,5 milionu korun. Náboje však pouze postoupila jiným společnostem a ministerstvu nijak nedoložila jejich likvidaci, ač jí to smlouva ukládá. Další firmy v řetězci jen poslaly sdělení, že munici v budoucnu zlikvidují. Z bezpečnostního hlediska se jako klíčová ukázala výhrada, že smlouvy neobsahují technologické postupy, podle nichž bude nepotřebná výzbroj likvidována. V praxi se stalo, že do Bulharska zamířily takzvané delaboráty protitankových min, jejichž vývoz označilo ministerstvo vnitra za výrazné bezpečnostní riziko. Podle expertů nešlo o zničený materiál, ale funkční miny.

Policie zkoumá i personální vazby aktérů zakázky, kterou má na starost lidovecký náměstek Jaroslav Kopřiva. List píše, že největší část projektu - za více než dvě miliardy - získaly bez veřejné soutěže Poličské strojírny, ovládané Omnipolem podnikatele Richarda Hávy, který je řadu let přítelem lidoveckého šéfa Miroslava Kalouska. Nynější šéf strojíren zase roky pracoval na ministerstvu obrany právě v sekci vyzbrojování, pod kterou zakázka spadá. Jako kontrolor ve stejné sekci působí další bývalý zaměstnanec Omnipolu. Ministerstvo i zástupci firem popřeli, že tyto vztahy v miliardovém projektu hrály nějakou roli.


Tři soudkyně pražského městského soudu se podle Lidových novin pustily do boje proti tomu, že český stát není schopen deregulovat nájemné. Odmítly ukončit spor majitele domu a jeho nájemnice, která žije v bytě s regulovaným nájemným. Spor místo toho přerušily a obrátily se na Ústavní soud. Chtějí po něm, aby v občanském zákoníku zrušil ty paragrafy, které regulaci umožňují, píšou. Markétě Čermínové, Evě Keményové a Marcele Kučerové podle Lidových novin vadí hlavně to, že současný právní stav odporuje ústavě. "Soudy musí de facto podporovat protiústavní stav a posilují tak amorálnost ve společnosti. Každý má právo mít ze svého vlastnictví zisk a nedotovat nájmy ze svých příjmů," citují Čermínovou. Jak Lidové noviny připomínají, regulace nájmů se v Česku týká zhruba 750.000 bytů a nepřímo až několika milionů lidí. Ústavní soud opakovně označil dnešní způsob regulace za protiústavní, ale politici nebyli zatím schopni lepší zákony sepsat a prosadit. Soudcům pak nezbývalo než se řídit zákony a rozhodovat většinu sporů o výši nájemného v neprospěch majitelů domů. Sami vlastníci tvrdí, že nízké regulované nájmy nepokryjí ani náklady na provoz domů a část z nich už proto podala žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Předseda Soudcovské unie Jaromír Jirsa si myslí, že pokud by stížnost uspěla, deregulace by mohla v jediném okamžiku skončit. Předseda Sdružení na ochranu nájemníků a poslanec za ČSSD Stanislav Křeček varuje, že by to mohlo vyvolat v oblasti bydlení anarchii, píšou Lidové noviny. Problémy s deregulací by mohl vyřešit nový zákon o nájemném, jehož návrh nedávno představil ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Nájemné by podle něj mělo od října 2006 růst průměrně o 9,3 procenta ročně pod dobu šesti let, připomíná deník.


Nově zvolený íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád možná hrál v roce 1989 důležitou roli při zavraždění opozičního politika Abdur Rahmána Kásemlúa. Tohoto kurdského představitele zastřelilo íránské komando ve Vídni, jeho život však byl spjat s tehdejším Československem - byl docentem pražské Vysoké školy ekonomické a měl za manželku Češku, napsal v pátek český deník Právo. List se odvolává na informace íránského kurdského exulanta Hosejna Jazdána Panáha, podle nějž Ahmadínežád jako vysoký velitel islámských revolučních gard několik dní před vraždou Kásemlúa ve Vídni předával vražednému komandu zbraně z íránského velvyslanectví. Podle tohoto zdroje měly vraždu na starosti dvě skupiny - Ahmadínežádova ji přichystala, druhá ji provedla. Již dříve bylo známo, že Ahmadínežád uskutečňoval v době irácko-íránské války tajné operace na nepřátelském území.


Vyšetřování dvou rakovnických policistů podezřelých ze spolupráce s kuplířským gangem zhatila nedostatečná legislativa. Přestože z odposlechů vyplývalo, že čin spáchali, kvůli jeho kvalifikaci nemohly být odposlechy brány jako důkaz. Oba příslušníci cizinecké policie tak možná vyváznou bez trestu, píšou páteční Hospodářské noviny.

Detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v minulých týdnech zatkli osm lidí, kteří do Česka přivezli několik desítek žen a nutili je k prostituci. Vždy když ženám mělo vypršet povolení k pobytu, obstarali jim zločinci posudek lékaře, podle něhož nebyly kvůli špatnému zdravotnímu stavu schopné absolvovat cestu zpátky do vlasti. S potvrzením pak ženy zamířily do kanceláří cizinecké policie v Rakovníku, kde jim šéf pobočky a jeho podřízený povolení prodloužili.

Kriminalisté požádali o spolupráci Inspekci ministra vnitra, jež trestnou činnost policistů vyšetřuje. Jenže jako v řadě jiných případů spolupráce zaskřípala, píšou Hospodářské noviny. Ze soudem povolených odposlechů sice vyplývalo, že příslušníci cizinecké služby s gangem naplno spolupracovali, ale jako důkaz to nestačilo. Státní zástupce totiž jejich jednání kvalifikoval pouze jako trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele v prvním odstavci. "A ten není možné považovat za zvlášť závažný trestný čin. Odposlechy v takových případech nemůžeme brát jako důkaz, ale jen jako poznatek," vysvětlil Michal Zachystal, který vede pražský tým žalobců vyšetřujících policisty. "Je to daň současnému trestnímu zákonu," dodal.

Oslovení policisté potvrdili, že to není poprvé, kdy legislativa pomohla podezřelým policistům. "Je to systémový problém. I když se pracuje na jedné kauze, inspekce nedokáže sladit kroky s policejními vyšetřovateli. Státní zástupci navíc nechtějí policisty žalovat za zločinné spolčení, což je již zvlášť závažný trestný čin a bylo by možné brát odposlechy jako důkaz," řekl důstojník policejního prezidia. Kauza rakovnických policistů se tak nyní ocitla na mrtvém bodě a hrozí, že skončí fiaskem. "Inspekce jej předala státnímu zástupci s návrhem na zahájení trestního řízení, žalobce ovšem vrátil případ k doplnění," uvedla mluvčí Jana Matějusová.


Archeologové objevili v Krušných horách středověký "motorest". Nález popisuje Mladá fronta Dnes s tím, že sídlo našli poblíž Křimova na Chomutovsku, kde se nyní staví rychlostní silnice. Počátkem třináctého století místem putovaly povozy na trase ze Žatce do Saska. Vykopávky odhalily domácí pec i velké množství úlomků hrnců. Archeoložka Eva Černá deníku řekla, že místo je ideální pro odpočinek na cestě. V okolí je například množství pramenů. To vše nahrává hypotéze, že osamělá usedlost sloužila jako dobový motorest.