Česká centra v zahraničí připomínají srpnové události roku 1968

Srpen 1968 před budovou Českého rozhlasu (Vinohradská 12)

Česká centra připomínají významná výročí. Od začátku roku probíhají ve spolupráci českých center v zahraničí a zastupitelských úřadů výstavy, přednášky, besedy, kulaté stoly s jasným cílem: akcentovat letošní významné milníky spojené s historií naší země. V rámci oslav stého výročí Česká centra připravila výstavu nazvanou Pražské jaro 1968. Sestává z digitální a klasické panelové verze. Aktuálně (a v průběhu celého roku) je k vidění ve světě v rámci aktivit českých center a zastupitelských úřadů.

Stěžejním projektem Českých center k připomenutí srpnových událostí roku 1968 v tehdejším Československu je tematická výstava Pražské jaro 1968, kterou Česká centra připravila s řadou významných oborových partnerů. Výstava prezentuje společenskou atmosféru uvolnění 60. let v komunistickém Československu, od reformních aktivit odehrávajících se od podzimu roku 1967, přes protireformní tlak Brežněvova Sovětského svazu na nové vedení KSČ v čele s A. Dubčekem, až po invazi armád Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Východiskem je netradiční představení atmosféry uvolnění a klesající izolace, jež bohatě ilustruje prolínání společenskopolitických a kulturněhistorických jevů: počínaje světovou výstavou Expo 58, přes filmová a hudební „zlatá šedesátá" až po design jako prostředek mezinárodní komunikace.

Digitální pojetí zvyšuje atraktivitu


Výstava je připravena v klasickém panelovém formátu v rozšířené digitální formě. Moderní aplikace je v daném ohledu atraktivní novinkou. Důležitá historická data a události se pomocí dobových historických fotografií, videí, filmů a animací z archivů spolupracujících institucí odvíjejí jako příběh, který má různé odbočky – ty představují zasazení událostí do konkrétního prostředí. Odbornou supervizi zajistil historik Jiří Suk z Ústavu soudobých dějin Akademie věd ČR.

Touto formou zprostředkovávají organizátoři rozšířenou informaci v daném kontextu, a to nejen v hlavních jazykových mutacích, ale i v dalších jazykových variantách. Díky tomu si text výstavy v mateřštině přečtou návštěvníci v Bělorusku, Arménii, Mongolsku, Koreji, Japonsku, připravena je též brazilská varianta portugalštiny a dva typy čínštiny. Svým rozsahem se jedná o projekt s největším teritoriálním dosahem, jaký Česká centra po dobu své existence realizovala.

Lenka Lindaurová, kurátorka výstavy: „Jelikož prezentujeme československé dějiny v zahraničí, zvolila jsem formu interaktivního multimediálního projektu, který má schopnost diváky zaujmout nejen textem a fotografií, ale také zvukem a filmem. Navíc si divák aktivně vybírá témata, která ho zajímají; program je vhodný i k výuce a dalšímu vzdělávání. Je zajímavé například nejen znát podobu prvního československého prezidenta, ale vidět jeho gesta, úsměv, slyšet jeho hlas.“

Výstava 1968 v panelové verzi proběhla v Bukurešti, Stockholmu, Varšavě, Haagu, Berlíně, Vídni, Moskvě, Milánu, Tel Avivu, do konce roku bude k vidění v Budapešti, Paříži, Rotterdamu. Digitální zpracování již mohli obdivovat návštěvníci v Madridu, Stockholmu, Bratislavě, Paříži, Kyjevě, Tokiu, Berlíně, Vídni, Moskvě, Londýně. Její uvedení se chystá v Praze, Budapešti, Bruselu, Lucemburku, Rotterdamu.

Čeští návštěvníci se s digitální podobou výstavy seznámili v Galerii Českých center, a to přesně v den srpnové invaze – 21. srpna.