seriál

8) Lázně Libverda: ticho, klid a sud

Kolonáda v Lázních Libverda

Lázně Libverda se nacházejí v malebné kotlině v podhůří Jizerských hor. Zvláštně znějící název je odvozený z německého názvu Bad Liebwerda, tedy líbezný ostrůvek mezi bažinami.

Sochy lvů v Lázních Libverda | Foto: Jaroslav Hoření,  Český rozhlas

„Kdo se chce v lázních hlavně uzdravit a odpočinout si, pro toho je Libverda ideální. Pokud si chcete povyrazit na tanečních zábavách, jeďte spíš jinam. Tady je ticho, klid, krásná příroda,“ – říká paní Marie z Pardubic. Ve stručnosti tak shrnula hlavní přednosti Lázní Libverda.

Foto: Jaroslav Hoření,  Český rozhlas

Kromě ticha a klidu drží Libverda ještě další trumfy, a sice místní léčivé prameny. Pacienti se koupou v uhličité lázni o teplotě 32 stupňů.

Není to nějak málo? Není lidem zima?

„Myslím si, že by jste byl rád, kdyby  jste měl 32 stupňů. Protože když v té vodě sedíte, tak se uvolňují bublinky oxidu uhličitého. Ty vás obalí a postupně zahřívají a prokrvují pokožku. Takže čím déle vy sedíte, tím větší je vám teplo.“ – vysvětluje vedoucí lékařka lázní Jana Všetičková.

Jana Všetičková | Foto: Česká televize

Co všechno uhličité koupele léčí?

J.Všetičková: „Léčebné účinky mají velkou škálu. Primárně se to používalo na pohybové ústrojí na artrózy, artritidy, bolesti zad, bolesti kloubů, pooperační stavy po úrazech. Potom jsou to kardiovaskulární záležitosti, po operacích srdce, vysoký tlak, po infarktech.“

Budova bazénu | Foto: Jaroslav Hoření,  Český rozhlas

V řadě lázní šli v posledních letech cestou koncentrace všech procedur a někdy i ubytování do stejné budovy. V Lázních Libverda to dělají jinak. Léčebné procedury probíhají v různých budovách, což pacienty nutí k pohybu. Pacienti si tak zlepšují svou kondici, po tří- až čtyřtýdenním lázeňském pobytu se domů vrací krásně rozpohybovaní.

Léčivou vodu z Libverdy používal i Albrecht z Valdštejna

Saský kurfiřt August na obraze od Lucase Cranacha mladšího | Zdroj:  Galerie starých mistrů v Drážďanech,  Wikimedia Commons,  public domain

Pověsti o mimořádných účincích libverdského pramene se už kdysi dávno donesly až na drážďanský dvůr saského panovníka a kurfiřta Augusta I., který si roku 1583 nechal z Libverdy dovézt několik soudků léčivé vody. Později si tuto zázračnou vodu nechal posílat také Albrecht z Valdštejna, od roku 1622 majitel Frýdlantského panství.

V 18.století byla proveden chemický rozbor původního libverdského pramene, a to doktorem Josephem Heinrichem Bauerem. V analýze se praví: "Voda má blahodárný účinek na mozek, nervovou soustavu, povzbuzení ducha, zrychlení tepu, oživení činnosti tělesných orgánů a odstraňuje nepořádek v nervovém systému." Na základě této analýzy začali vozit léčivou vodu stáčenou do lahví do Prahy pod obchodním názvem „Chabeso“ (byla to minerálka s přísadou ovocných šťáv pocházejících z Tyrol).

Kristiánův pramen | Foto: Jaroslav Hoření,  Český rozhlas

Za zábavou do sudu

Restaurace Obří sud v Lázních Libverda | Foto: Jan Polák,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Architektonickým symbolem Lázní Libverda je unikátní výletní restaurace Obří sud, budova ve tvaru ležícího sudu. Je 11 metrů vysoká, 14 metrů dlouhá a 10 metrů široká a návštěvníky lázní a Jizerských hor vítá už od roku 1931.

10
50.890448600000
15.190791500000
default
50.890448600000
15.190791500000
Autor: Libor Kukal
klíčová slova: