Kde je v Česku největší tma? Oficiální oblasti tmavé oblohy jsou tři
Místo hvězd barevné záblesky ohňostrojů. Takový je každoročně v prvních hodinách nového roku pohled na noční oblohu. Pozorovat nebe plné hvězd je ale téměř nemožné i v jiných dnech. Může za to světelný smog. Přírodní tma vládne už jen uprostřed oceánů a vysoko v horách. Jsou ale místa, kde noční nebe narušuje světlo lidských sídel méně. V Česku jsou tři vyhlášené oblasti tmavé oblohy: Jizerská, Beskydská a Manětínská.
„Tma začíná být ohroženým druhem. V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění,“ píše na webu Astronomický ústav Akademie věd.
Astronomové a další odborníci upozorňují na to, že tmu je potřeba do budoucna před světelným smogem chránit. Také proto vznikají takzvané oblasti tmavé oblohy, pomocí kterých se odborníci snaží informovat veřejnost o tomto problému. V současnosti existují chráněné oblasti a rezervace temného nebe v Severní Americe a v Evropě.
V České republice nalezneme zatím tři oficiální oblasti tmavé oblohy. V Jizerských horách, v Moravskoslezských Beskydech a na na rozhraní Plzeňského a Karlovarského kraje. Tma tam sice není absolutní, ale je stále daleko tmavší než na většině území republiky.
První oblast tmavé oblohy
Vůbec první oblast tmavé oblohy nejen v Česku, ale i v celé Evropě, vznikla v Jizerských horách na česko-polské hranici v roce 2009. V rámci Mezinárodního roku astronomie ji tam vyhlásili astronomové společně s ochránci přírody, obcemi a místními sdruženími. Má velikost 75 kilometrů čtverečních a z poloviny leží na polské straně.
Ačkoliv je na tomto místě noční obloha přibližně dvakrát jasnější než nebe světlem vůbec neznečištěné, přece jen je zde mnohem tmavší než nebe ve městech, kde může být jas noční oblohy více než 40krát větší než přírodní.
„Pokud je jasno, tak je vidět klenoucí se Mléčná dráha, je tam vidět na 2000 hvězd. Když to srovnáme, tak ve vesnických oblastech vidíme třeba 1500 hvězd, ve městech vidíme stovky hvězd a ve velkoměstech vidíme jenom desítky hvězd,“ popsal Českému rozhlasu jeden z iniciátorů projektu, Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Každoročně v květnu na Jizerce probíhají Astronomické dny pro veřejnost a vždy s návštěvností stovek lidí, u dalekohledů průběžně až tisíců. Kromě toho se pro veřejnost pravidelně koná program v rámci Anenské sklářské slavnosti a Hvězdičkové noci Muzea Jizerských hor. Také víla Jizerských hor si ochranu tmy přidala do svého dětského programu.
Tma je tam relativně dobrá
Po vzoru Jizerské oblasti tmavé oblohy vznikly v Evropě další oblasti. V Česku to byla v roce 2013 Beskydská v Moravskoslezském kraji se středem u obce Staré Hamry. Přibližně dvě třetiny oblasti leží na českém území a třetina na slovenském. V logu oblasti je zobrazena silueta v Česku kriticky ohroženého puštíka bělavého, který se v Beskydech vzácně vyskytuje, a Velký vůz.
Třetí, zatím nejmladší oblast tmavé oblohy v Česku, se nachází na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje. Manětínská oblast tmavé oblohy zahrnuje území o velikosti 346 kilometrů čtverečních. Výhodou této oblasti je nízká hustota zalidnění, která se pohybuje asi na desetině českého průměru. Díky tomu je tam málo lidských sídel a tedy i venkovního osvětlení. Severozápad oblasti je tmavší než jihovýchod, kde se silně projevuje vliv Plzně a přilehlých obcí.
„Tma je tam skutečně relativně dobrá. Úplnou tmu už nad Českou republikou nenajdeme a nenajdeme ji vlastně ani v Evropě, všude je noční prostředí nějakým způsobem poškozené,“ uvedl Pavel Suchan.
