Toronto je příjemné město, ale vše je daleko, říká Martina Tomšů, šéfredaktorka novin pro Čechy a Slováky v Kanadě
Martina Tomšů pochází z Vysočiny. Poslední tři roky ale žije v Torontu, kde pracuje jako šéfredaktorka novin vydávaných pro Čechy a Slováky v Kanadě.
V rozhovoru pro Radio Prague International odpovídá mimo jiné na otázky, co vedlo Čechy a Slováky k založení Masaryk Memorial Institute na konci 40. let minulého století a zamýšlí se nad otázkou, proč spolu Češi, kteří se rozhodli z Česka odejít po sametové revoluci, neudržují tak přátelské vztahy jako jejich předchůdci.
“Jmenuji se Martina a pocházím z Jihlavy, kde jsem žila do doby, než jsem se rozhodla odstěhovat do zahraničí. Tři roky jsem strávila v Erbílu v iráckém Kurdistánu, kde můj manžel pracoval na generálním konzulátu České republiky. Já jsem tam pracovala pro různé švýcarské a francouzské nevládní organizace, které pomáhaly lidem vysídleným kvůli konfliktu s tzv. Islámským státem.
Od roku 2018 žiji v Torontu, kde pracuji jako šéfredaktorka internetového zpravodaje vydávaného Masarykovým ústavem, což je nevládní organizace založená českými a slovenskými emigranty, kteří přišli do Kanady po druhé světové válce. V roce 1948 koupili farmu ve Scarborough, což byl tehdy ještě vlastně venkov, dnes je ale jednou z torontských čtvrtí. Kromě krásného parku se zde nachází i restaurace “Prague Restaurant”, domov důchodců a několik bytů.”
Můžete nám říct něco o zpravodaji, který vydáváte?
"Účelem toho zpravodaje vydávaného Masarykovým ústavem je propojovat Čechy a Slováky v Kanadě, informovat je o různých událostech, shromažďovat a prezentovat příběhy českých a slovenských emigrantů. Publikujeme také zajímavé životní osudy členů komunity. Snažím se vytvořit jakési informační centrum pro Čechy a Slováky, kteří zde žijí.
Tento zpravodaj vychází od července 2021 v digitální podobě, aby zaujal i mladší generaci Čechů a Slováků. Dříve zde vycházely klasické placené noviny nazvané "Nový domov", vydávané Masarykovým ústavem od roku 1950 až do roku 2020. Byl to jeden z hlavních exilových deníků Čechů a Slováků ve světě. Po smrti jeho posledního šéfredaktora před několika lety však už neměl kdo tuto práci vykonávat... Proto jsme zahájili vydávání digitálního zpravodaje s názvem Nový Domov 2.0. V současné době máme 750 předplatitelů.”
Jak početná je česká komunita v Torontu? Přichází sem noví lidé, nebo se jedná spíše o potomky emigrantů?
“Je velmi obtížné odhadnout počet Čechů žijících v Kanadě, protože neexistují přesná čísla. Podle sčítání lidu z roku 2016 žilo jen v provincii Ontario asi 30 000 Čechů. Ale to jsou lidé, kteří se přímo považují za Čechy. Lze však odhadnout, že v celé Kanadě žije asi 180 000 Čechů. Přesný počet však také není znám, protože mezi nimi jsou i studenti, lidé s pracovním povolením, lidé, kteří mají český pas, potomci emigrantů atd.
Podle mého názoru jsou dnes v Kanadě dvě hlavní skupiny českých přistěhovalců. První skupinou jsou imigranti, kteří sem přišli před rokem 1989, před sametovou revolucí. Velmi se jim stýskalo po Československu, kde zanechali rodinu a přátele, nemohli se vrátit. Díky tomu udržovali velmi úzké vztahy s ostatními Čechy.
Druhou skupinou je generace, která přišla po sametové revoluci. Jde o úplně jinou situaci, protože jsou to lidé, kteří se sami rozhodli opustit Českou republiku a mohou se kdykoliv vrátit. Přijeli se učit anglicky nebo francouzsky, zamilovali se a tak dále. A rozhodli se zde zůstat. Tato skupina se o ostatní Čechy, kteří zde žijí, příliš nezajímá. Proto členové našeho spolku stárnou. Je to škoda, protože nikdo neví, jaká teď bude budoucnost Masarykova ústavu."
A to i přesto, že Masaryk Memorial Institute je jedinou českou kulturní institucí v Kanadě...
"V Kanadě není žádné České centrum, nejbližší České centrum je v New Yorku. A nemyslím si, že by česká vláda plánovala vytvoření Českého centra v Kanadě, protože jde o velmi nákladný projekt. Proto si myslím, že organizace jako Masarykův ústav zde mohou hrát roli kulturního centra pro Čechy a Slováky.
Kromě Masarykova ústavu působí v Kanadě i další české krajanské organizace zaměřené na sport, český jazyk a kulturu. Například Czech and Slovak Association of Canada má místní pobočky v Calgary, Kitcheneru, Montrealu, Ottawě, Torontu, Vancouveru, Winnipegu a Yukonu.
Máme minimálně dvě česká divadla, Divadlo za rohem ve Vancouveru a Nové divadlo v Torontu, která jsou velmi známá a kam jezdí hrát i herci z České republiky.
Existuje tu také spolek Sokol Kanada a šest českých škol s výukou češtiny. Ta se vyučuje i na Torontské univerzitě. Máme také českou televizi, která se jmenuje Nová vize a pro děti se v Quebecu pořádá letní tábor.”
Žijete v Torontu už tři roky. Co se vám na životě v tomto městě a v Kanadě obecně nejvíce líbí?
"Toronto je opravdu příjemné město, velmi přátelské pro rodinný život. Žít v tak velkém městě pro mě ale není snadné. Je složité vyrazit do přírody, když žijete v jižním Ontariu... Vše je moc daleko, vše je soukromý majetek...
České přírody si moc vážím, lidé ve městech k ní mají mnohem blíž. Mám ráda Evropu a evropskou kulturu a určitě se chci vrátit do České republiky. K našemu návratu by ostatně mělo dojít na konci tohoto roku.”
Související
-
Češky v Africe
Jak se žije ženám s českými kořeny v Africe, co je nejvíc překvapilo, co jim chybí a co naopak v původní vlasti mít nemohou, se dozvíte v naší sérii rozhovorů.
