Snažíme se, aby děti škola bavila. V kanadském Torontu se setkalo přes 80 českých učitelů
Jak učit češtinu v zahraničí, aby děti bavila? O tom se mimo jiné radilo přes 80 učitelů na konferenci českých škol v kanadském Torontu. I když jsou před dětmi letní prázdniny, učitelé v Severní Americe se už chystají na nový školní rok.
Na konferenci jim poděkoval český velvyslanec v Kanadě Martin Tlapa.
"Význam nevidím jenom v tom, že se tady udržuje český jazyk, ale je to důležitá součást budování značky České republiky. Otevírá to dveře spoustě Kanaďanů, aby znali historii ČR. Svým způsobem to pomáhá udržovat národní povědomí. Já to považuji za důležitou věc a je úžasné, kolik skvělých lidí se ve volném čase věnuje českému jazyku a pomáhá šířit naši kulturu. Je to pro nás čest a radost - pro českou ambasádu a ministerstvo zahraničí, že jim můžeme v tomto úsilí pomáhat."
Učitelky a učitelé se do Toronta sjeli z různých koutů Severní Ameriky. Z dvanácti škol v USA a z šesti škol z Kanady. Jedná se už o 12. konferenci českých učitelů. Do českých škol chodí žáci od 18 měsíců do devadesáti let. Ne všichni vyučující jsou profesionální učitelé, většina má své zaměstnání v USA nebo v Kanadě a volný čas věnují výuce dětí.
Klára Moldová: Moji žáci už jezdí do školy autem
S jakým předstihem se začíná připravovat konference učitelů v Severní Americe, prozradila Klára Moldová z české školy v Chicagu a organizátorka konference.
"Začínáme vždy nejméně rok dopředu tím, že oslovíme organizace, se kterými bychom chtěli spolupracovat, a které mají prostředky a organizační kapacitu na to, aby se toho ujaly. A potom v průběhu roku dolaďujeme program. Letos máme přes 80 účastníků. Naposledy jsme jich tolik měli před dvěma lety v Chicagu, ale je to rozhodně dosud nejpočetnější konference."
Co se tu mohli učitelé dozvědět?
"Na tuhle konferenci přijíždějí učitelé, vedoucí škol a učitelé, kteří učí děti i dospělé studenty, takže se tady snažíme mít ke každému zaměření něco. Letos se účastníci mohou dozvědět něco o duševní hygieně, o výuce a výchově bilingvních dětí, o tom, jak pracovat s malotřídkou, jak vytvářet plány v hodinách, jak se přizpůsobit rozmanitým skupinám. To je velký problém českých škol. Máme tady i odborníka na literaturu, takže jak pracovat s knihami ve výuce, a tak dále."
Stejně jako ostatní učitelé, oceňuje Klára Moldová zájem dětí o Českou republiku.
"Ze svých žáků mám velkou radost, protože je učím dvanáctým rokem a mám teď skupinu spíše dorostenců. Většina z nich jezdí do školy sami autem, protože jim je od 15 do 18 let. Velice mě těší, že ty děti tím kulturním bohatstvím žijí, že to není jen plytké docházení do české školy, že to není sobotní povinnost. Jsou to děti, které začaly cestovat do ČR, nebo mají české kamarády. V americké škole v rámci výtvarné výchovy udělali linoryt Jana Palacha. Třeba jeden z mých studentů seká zahradu. Stal se z něj náš mladý školník. Velice mě těší, že u každého studenta vždycky vyvstane nějaký aspekt toho srdcařství k té české komunitě, jazyku, naší české škole a k České republice obecně."
Snažíme se učit hrou, aby se mohly zapojit všechny děti
Hezké hodnocení čeká i na děti z Edmontonu, kde češtinu učí Jitka Storoščák.
"Letos máme 20 dětí, jde jim to dobře, snaží se. Některým to jde trošku hůř, záleží na tom, jak s nimi rodiče mluví doma. Měli hezké hodnocení."
Obdivuhodné je, že učitelé mají často ve třídě děti různých věkových kategorií a různé úrovně jazykových znalostí. Program hodiny tomu musí přizpůsobit. S některými si hrají, jiní se už učí vyjmenovaná slova. Také v San Franciscu se snaží, aby byla pro děti škola hrou. Například na vánoční besídku se učí básničky, písničky, nacvičují i pohádku, potvrzuje učitelka Barbora Břehovská.
"Někdy jsou oba rodiče Češi, někdy je manželství smíšené. Snažíme se učit hrou, aby všechny děti dobře rozuměly, aby se všechny děti mohly zapojit. Třeba vánoční besídka, nebo podobné vystoupení je něco, co děti strašně baví. Naučí se básničku, trénujeme pohádku. Obrovský dík patří také rodičům, že jsou ochotni přivést děti do školy, dělat s nimi domácí úkoly a zúčastnit se všech našich akcí. Když předáváme vysvědčení, tak dětem říkám, aby poděkovaly rodičům, a že jim třeba společně zatleskáme, protože si myslím, že na tom mají obrovský podíl."
Jsou školy, kde je výuka dobrovolnou činností
Učitelé také zmínili získávání peněz na provoz škol. Podle Kláry Moldové z Chicaga, jsou metody v USA a Kanadě odlišné.
"Naše školy jsou neziskové organizace, nebo vedené pod jinou českou správou, takže pod Sokolem, nebo některé české školy zřizuje konzulát. Vyplácení učitelů vůbec není samozřejmost. Jsou školy, kde je výuka dobrovolnou činností. Potom tu máme školy, které mají vlastní budovy, takže kromě vyplácení učitelů a pořizování pomůcek, se musí starat o majetek."
Mezinárodní komunita učitelů češtiny v krajanských školách již roky volá po učebnici, která by zohledňovala specifické jazykové potřeby českých bilingvních dětí vyrůstajících v zahraničí. Před rokem tyto snahy dostaly konkrétní podobu a v současnosti vznikají první pilotní materiály.
Během konference učitelé navštívili například Baťovo muzeum. Užili si plavbu po jezeře Ontario s výhledem na noční Toronto. A nezapomnělo se ani na kulturu, poslechli si ukázky z tvorby umělkyně českého původu Lenky Lichtenberg, která je držitelkou kanadské hudební ceny Juno Awards 2023.
