Z Kanady: Knedlíky, koláče i Husův kostel

Kostel Jana Husa, Kanada, Saskatchewan

Knedlíky, makové koláče a české tradice pomáhají udržovat vzpomínku na „starou vlast“ u druhé a třetí generace kanadských Čechů v provincii Saskatchewan v Kanadě. Skupina místních nadšenců teď začala s obnovou zchátralého Husova kostela, který postavili jejich předkové.

Současná česká krajanská komunita v Kanadě vznikala v několika vlnách. Exodus téměř vždycky vyvolalo strádání a útlak v původní vlasti. Vlna Čechů z Volyně, převážně farmářů, dorazila do Kanady už koncem 18. století a začátkem 19. století. Svou první osadu založili v sousedství městečka Esterhazy na jihovýchodě provincie. Přestože jejich začátky byly těžké, významně přispěli k vytvoření početné české přítomnosti v této části Saskatchewanu. Postupně se usídlili v osadách Gerald, Hanley, Broderick, Milden, Strongfield, Kenaston, Outlook, Glenside, Hawarden, Davidson a Sovereign.

Larry Mikulcik | Foto: Klára Stejskalová,  Radio Prague International

Mezi dnešní osadníky s českými kořeny sahajícími do té doby patří Larry Mikulcik z Glenside.

„Matčina rodina přišla koncem 19. století, asi kolem roku 1890, z Německa s větší skupinou volyňských Čechů, aby tu začali farmařit. Můj pradědeček z otcovy strany sem uprchl, aby unikl vojenské službě v rakouské uniformě. Se svým otcem a bratrem přijeli do Kanady a začali zde také hospodařit."

O mluvení doma česky

„V celé široké rodině se pravidelně mluvilo česky. Moji rodiče mluvili česky, ale mého bratra a mě česky neučili a stejně tak to bylo s většinou mých přátel – jejich rodiny mluvily česky, ale děti už neučili. Naše rodiče si ostatní ve škole dobírali a šikanovali za to, že mluví česky, takže oni nechtěli, abychom měli stejnou zkušenost. Ale kdybyste šli dříve na akci, kde bylo hodně českých rodin, slyšeli byste naše rodiče a starší generaci mluvit česky. My děti narozené v 60. letech mluvíme už jen anglicky."

Publikace mapující historii česko-kanadské krajanské komunity | Foto: Bořek Lizec,  Ministerstvo zahraničních věcí ČR

O zachování rodinného dědictví

Máte děti? Mají vaše děti vztah k Česku?

„Já osobně nemám děti, ale můj bratr má dva kluky a ti se velmi zajímají o české kořeny – i když jejich máma je Němka – zajímají se o celý svůj původ. A pozoruji, že v řadě rodin ten zájem o rodinné kořeny narůstá. Teď, když jsem v důchodu, tak jim pomáhám, takže jsem v kontaktu se spoustou „Čechů“. Někteří z nich mají silný vztah ke svému českému dědictví, ale ne všichni. Liší se to rodina od rodiny. Ale moje vlastní rodina má k vlasti silnou vazbu. Jeden strýc vytvořil knihu s naším rodinným kmenem, který sleduje všechny větve rodiny až do 18. století. V Česku byl asi třikrát. Měl jsem ještě jednu tetu a strýce, už jsou po smrti, co také udělali několik výletů za příbuznými do Čech a byli tam i moji bratranci. Takže Mikulčík – moje rodina – má silný vztah ke svému původu.“

Navštívil jste Českou republiku?

„Ještě jsem tam nebyl, ale mám to v plánu příští rok. S manželkou chceme cestovat do Německa a České republiky. Její rodina je v Německu a já mám rodinu v Praze a u Luhačovic, takže doufáme, že tam v roce 2023 nějaký čas strávíme.“

Jak velká je česká komunita v Saskatchewanu?

Bořek Lizec | Foto: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

„V naší provincii jsou tři hlavní oblasti, kde žijí české komunity. Ta, ve které jsem vyrůstal, se jmenuje Glenside, protože tu první osadu založili Skoti, ale oblast kolem Outlooku, Brodericku, Glenside, Hawardenu, Strongfieldu má poměrně početnou českou komunitu a je tam i mnoho Slováků – několik set. A v oblasti kolem Esterhazy jsou dvě české komunity. Nebyl jsem tam, ale vím, že velvyslanec Bořek Lizec v tom regionu byl a měl možnost navštívit ty české komunity. A pak mezi Rosetownem a Biggerem bývalo město jménem Marriott – to město už je pryč – ale v oblasti je stále česká komunita a český společenský sál, postavený na přelomu 19. a 20. století, který se stále používá. V této oblasti žilo asi 700 lidí s českými kořeny."

O obnově kostela Jana Husa postaveného předky

První vlna volyňských Čechů v Kanadě si udržela silnou českou identitu a zanechala v regionu svou kulturní a duchovní stopu. Jednou z důležitých staveb duchovního dědictví, které bylo téměř ztraceno, je český presbyteriánský kostel založený v roce 1913 a v roce 1929 pojmenovaný po českém reformátorovi a mučedníkovi Janu Husovi. Dnes Larry Mikulčík a další členové komunity usilovně pracují na opravě a zachování historického objektu.

Larry Mikulcik | Foto: Klára Stejskalová,  Radio Prague International

Larry Mikulčík, prezident Glenside Jan Hus Society, říká, že obnova kostela je náročný úkol, ale on a jeho přátelé jsou odhodláni ji postupně dokončit. Povzbuzení přišlo také od českého velvyslance v Kanadě Bořka Lizce, který komunitu navštívil začátkem tohoto roku a s potěšením viděl jejich snahu zachovat důležitou část své historie a kořenů. Larry Mikulčík říká, že obnovit kostel, který hrál velkou roli v životě jeho předků, je těší.

„Na kanadské poměry je budova stará. Práce na kostele, kam chodili moji rodiče a jejich rodiče, začaly v roce 1913 a stavba byla dokončena v roce 1917, vlastníma rukama ji postavili místní občané a místní farmáři. Je to menší kostel, do kterého by se vešlo 200 lidí, kdyby se zmáčkli. Od roku 1972 se už nepoužívá jako církevní stánek, i když se v kostele v průběhu let konaly nějaké pohřby nebo zvláštní události. Teď už se ale dlouho jako kostel nepoužívá, a tak naše organizace ho převzala. Rozhodli jsme se, že ho chceme zachovat a udělat z něj muzeum věnované historii místní české komunity.

Začali jsme s tím teprve před rokem a stále jsme v procesu oprav, malování a spravování střech, protože zimy u nás jsou dost kruté. Celý kostelík je dřevostavba, většina konstrukcí je tady dřevěná. A máme také na starosti český hřbitov, který spravujeme s dalším výborem. Takže je to nový projekt, máme facebookovou stránku, na které vybízíme lidi, aby nás sledovali a viděli ten pokrok, co děláme. Je to práce z lásky a díky tomu jsem se dozvěděl více o naší místní české historii, včetně toho, že cesta ke kostelu vede přes pozemek, který patřil mému dědečkovi."

Jak velká je komunita Jana Husa tady v Kanadě?

„Náboženská obec Jana Husa je velmi malá. Ve východní Kanadě nevím, ale v západní Kanadě, jsem viděl jen jeden další kostel Jana Husa. Ale jak tomu může být ve většině částí Severní Ameriky, většina Čechů pravděpodobně pochází z katolického prostředí. Na galavečeru v Ottawě pořádaném letos českou ambasádou jsem měl velké štěstí, že jsem seděl vedle člověka, který se velmi zajímal o hnutí Jana Husa. Byl vychován jako člen husitské církve a několikrát byl ve staré vlasti, a dokonce se tam oženil. Řekl mi, že v Evropě se o mistru Husovi a jeho době hodně bádá, ale v Kanadě je jeho komunita velmi malá. Konkrétně u nás v Glenside je většina Čechů z husitské církve, ale jinak jsou ostatní české rodiny v Saskatchewanu katolické. Jistěže o Janu Husovi také vědí, ale to je všechno.“

Dodržujete doma nějaké české tradice?

Bramborové placky | Foto: CzechTourism

„Co se týče tradic, rozhodně držíme české tradice nejenom v našich srdcích, ale i na stolech. Hlavně o Vánocích, Velikonocích a jiných svátcích míváme směs českých jídel ze strany mé rodiny a německých jídel od mé manželky. Ale nemusí to být jen při zvláštních příležitostech. Pravidelně máme placky nebo makové knedlíky a makové koláče. Chci si rozšířit svůj jídelníček českých jídel, protože prostě miluji všechno dobré z české kuchyně.“

Je v provincii Saskatchewan česká restaurace?

"Ne, nejsem si toho vědom. Ale moje maminka ráda vaří a ráda si prohlíží kuchařky – má dvě nebo tři české kuchařky. Probírali jsme, že by bylo docela zábavné mít českou restauraci. Víme ale, že založit českou restauraci by byl hodně odvážný počin. Takže ne, neznám českou restauraci v Saskatchewanu. V Esterhazy může být jedna, ale rozhodně ne u nás v našem regionu.“

4
50.44875997891979
-104.61731005546467
default
50.44875997891979
-104.61731005546467