Pomník Mistra Jana Husa na pražském Staroměstském náměstí vznikl díky politické roztržce
Šest tisíc šroubů drží pohromadě ozdobu Staroměstského náměstí v Praze, pomník Mistra Jana Husa. V Česku je dnes státní svátek, který připomíná upálení tohoto reformátora a kazatele. Došlo k němu v roce 1415 na kostnickém koncilu.
Autorem pomníku je sochař Ladislav Šaloun. Vytvořil ho v roce 1915 z několika částí, bronzových plátů. Šest tisíc šroubů, které drží pomník pohromadě, muselo být při jeho rekonstrukci v roce 2015 kompletně vyměněno. Bylo jim už sto let a za tu dobu zkorodovaly.
Hus v rozevlátém plášti byl novinkou
Pomníky většinou stojí uprostřed náměstí. Husův pomník je na jeho okraji, protože Staroměstskému náměstí dominoval Mariánský sloup, který dav strhnul v roce 1918, a který se po více než sto letech opět na své místo vrátil.
Ačkoliv si dnes málokdo umí Staroměstské náměstí bez památníku představit, v roce 1915 ho lidé nepřijali s nadšením. Jak uvedla pro iDnes Marie Foltýnová z Galerie hlavního města Prahy, pojetí Mistra Jana Husa jako hrdého vůdce českého národa v rozevlátém plášti bylo novinkou.
Za vznik pomníku vděčíme politické roztržce
Za vznik monumentálního pomníku vděčíme politické roztržce. Původně měla být na budovu Národního muzea umístěna pouze pamětní deska připomínající Husa. Princ Karel Schwarzenberg se tehdy vyjádřil neuctivě o husitech, což vyvolalo odpor mezi mladočechy.
A tak vzniklo rozhodnutí postavit Husovi v Praze pomník. 31. května 1890 byl na Staroměstské radnici ustanoven Spolek pro zbudování pomníku, do jehož čela byl zvolen Vojtěch Náprstek.
Peníze se vybíraly prostřednictvím sbírky. Nejdřív zvítězil návrh sochaře Vilíma Amorta. Pomník, který měl stát na Malém náměstí, ale nikdy nevznikl, protože se vedly spory o co nejlepší umístění. Nakonec padla volba na Staroměstské náměstí a byla vypsaná nová soutěž. Své návrhy do ní poslali například Bohuslav Schnirch, Stanislav Sucharda, Jan Kotěra a Ladislav Šaloun. A právě jeho projekt zvítězil.
Velkolepé oslavy odhalení se nikdy nekonaly
Šaloun si dal na Královských Vinohradech postavit ateliér, kde pomník vznikal. Později přistavěl obytnou část. Tato tzv. Šalounova vila je nyní chráněnou památkou.
Pomník byl odhalen 6. července 1915, v době 500. výročí Husovy smrti. Byla však první světová válka a velkolepé oslavy se nekonaly v den jeho odhalení, ani nikdy později.
Pomník znázorňuje Jana Husa stojícího uprostřed skupiny postav. Ty představují husity a pobělohorské emigranty. Hus se dívá směrem na Týnský chrám, který byl v 15. století centrem kališníků.
Po obvodu jsou vytesány nápisy: „Milujte se, pravdy každému přejte" (Hus). V roce 1926 byl doplněný nápis: „Věřím, že vláda věcí Tvých k Tobě se zase navrátí, ó lide český" (Jan Amos Komenský). Je tu i část chorálu Ktož jsú boží bojovníci.
