Slavná Věstonická venuše se dočkala naprosto věrné kopie. Díky CT snímkování
Věstonická venuše patří mezi nejvýznamnější archeologické nálezy Evropy. Její stáří je odhadováno na 27 až 29 tisíc let a svůj trezor v Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea opouští jen výjimečně. Nově ale může mít tuto slavnou hliněnou sošku doma každý, kdo si koupí její naprosto věrnou kopii. Muzeum nechalo pro sběratele vyrobit zatím 50 kusů, další ale budou následovat.
Sošku Věstonické venuše lze koupit na mnoha místech a v mnoha různých podobách. Samotné Moravské zemské muzeum ji prodává jako sádrovou sošku či v podobě přívěsků z různých materiálů. Nová kopie je ale na rozdíl od těch běžně prodávaných velmi přesná.
„Dáváme do prodeje věrné kopie, vyráběné z digitálního modelu, který vznikl na základě CT snímkování originálu, a to je převratná chvíle,“ vysvětlil Petr Neruda, kurátor Věstonické venuše.
K výrobě přesných kopií motivoval pracovníky muzea trvalý zájem o suvenýry s motivem venuše, které ale často nejsou dostatečně věrné a reprezentativní. „V průběhu posledního roku jsme horečně přemýšleli, jak to udělat, abychom kopii zpřístupnili veřejnosti a přitom zachovali její exkluzivitu a zabránili padělkům,“ uvedl Neruda.
Prototyp vytvořil sochař Jiří Pec, který se tak stal výhradním výrobcem kopií Věstonické venuše. Výrobní postup ladil s pracovníky muzea asi rok. Petr Neruda nechtěl dopustit poškození venuše například při vytváření odlévací formy. Proto pomohly CT snímky originálu, na základě kterých vznikl 3D tiskem prototyp. Teprve podle něj se vytvářely formy k odlévání kopií.
„U věstonické Venuše už není možné udělat klasickou formu kdyby odlitek mohl být dokonalý se všemi nerovnostmi. Ale jelikož by mohlo dojít k poškození originálu, tak se volila právě tato digitální forma,“ dodal Pec. Vzít do ruky originál venuše je kvůli její nevyčíslitelné hodnotě prakticky nemožné.
Tajná receptura
Muzejníci chtěli, aby kopie nejen vypadala jako originál, ale aby měla také podobnou váhu, povrchovou úpravu i barvu. Plastová venuše by byla příliš lehká, proto vznikl speciální materiál.
„Unikátnost kopií spočívá i v použitém materiálu. Směs se složením, barevností i váhou velmi blíží originálu, nebylo jednoduché ji vyladit. Nakonec se to ale podařilo a vznikla tak tajná ‚receptura‘ na výrobu Věstonické venuše,“ uvedl Pec.
Replika má ale jeden rozdíl od originálu - není rozlomená na dva kusy. „Tím, že se často vystavuje ve vzpřímené poloze na stojánku, tak jsme šli cestou udělat ji jako jeden kus,“ vysvětlil Petr Neruda.
Zatím je pro sběratele k dispozici 50 kusů. Lze je zakoupit jen v Pavilonu Anthropos. Jeden kus za 690 korun. Muzeum si tak ověří poptávku mezi sběrateli. Poté případně vyrobí další kopie.
„Abychom zajistili exkluzivitu, tak jsme k tomu přidali certifikát. Každá kopie je číslovaná,“ doplnil Petr Neruda.
Věsnonická venuše je nejstarším uměleckým předmětem z keramiky na světě z období lovců mamutů starší doby kamenné (paleolit – gravettien). Její stáří se odhaduje na 27-29 tisíc let. Figurka je z pálené hlíny o rozměrech 111 x 44 x 26 milimetrů, rozlomená na dvě části. Na temeni má 4 široké mělké vpichy, nad levou hýždí otisk dětského prstu. Byla nalezena týmem Karla Absolona 13. 7. 1925 u Dolních Věstonic. Je uložena ve sbírce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea.
