Slavná Věstonická venuše byla objevena před 85 lety
Je tomu 85 let, co archeologické naleziště nedaleko Dolních Věstonic na Břeclavsku vydalo svůj nejvzácnější objev, sošku Věstonické venuše. Dozvíte se, jak vypadala krajina, kde se soška našla a čím je tak zvláštní?
"Ten, kdo první upozornil na paleolitické nálezy, byl bývalý ředitel mikulovského muzea Karel Litner, který tu dlouhé roky žil a znal tu spoustu místních a ti ho upozornili na zajímavé nálezy. A byl to on, který způsobil, že se Karel Absolon začal těmto lokalitám věnovat a vedlo to až k objevu Věstonické venuše."
Tým Karla Absolona našel venuši ve zbytcích ohniště na sídlišti lovců mamutů. Jak vůbec vypadá krajina, kde lovci žili? Přibližuje ji naučná stezka.
"Nacházíme se přibližně v polovině cesty mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi. Je tady vstup do vinohradu, krajina je velmi výrazně modelovaná, zajímavě zvrásněná, nachází se tu různé úžlabiny. A právě na terasách nad těmito svahy byla situována lovecká sídliště."
A čím je Věstonická venuše tak zvláštní?
"Je fascinující svým provedením, i tím, že je pálená z hlíny. Ostatní sošky, které známe, tak jsou buď řezané do kamene nebo do kosti. Tato je z pálená hlíny. Tím je také výjimečná."
Kromě Větstonické venuše vydalo naleziště další zajímavosti. Našly se tu třeba doklady o tom, že lovci mamutů uměli tkát látky. Nálezy představuje malá expozice přímo v centru Věstonic a jak dodal Petr Kubín, venuše na výstavě není sama."V patře jsou pro srovnání i kopie venuší z celé Evropy, protože to byl opravdu fenomén, který tehdejší Evropu spojoval od dnešního Ruska až po Španělsko."
Nad fenoménem venuší si vědci dodnes lámou hlavu. Objevené sošky byly obklopeny pravěkými zbraněmi, šperky ze sloviny. Všechny jsou většinou nahé. Odborníci se kloní k názoru, že jde o práci lovců mamutů. Podle českých archeologů trávily kočovné tlupy v Dolních Věstonicích pravidelně chladnou část roku. Spekuluje se i o tom, že sošky mohly být použity při paleolitických rituálech.