Cukrovinky nebo kosmetika z kapřího odpadu? Výjimečnou technologii vynalezli zlínští vědci
Řada závodů každoročně zpracuje značné množství ryb, po kterém zůstává množství odpadu a který bývá bez užitku vyhazován. Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati ale našli metodu, díky které tento odpad dostává šanci na další zpracování. Vyrobí se z nich kolagen, který se může využít v potravinářství i v kosmetice.
Vědci z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se zaměřili na zkoumání potenciálního využití zbytků z kapra obecného, který je nejpopulárnější a nejvíce konzumovanou rybou v Česku - ročně se ho uloví až dvacet tisíc tun. Hlavy, šupiny, kosti a kůže tvoří u této ryby až polovinu odpadu a představují velké množství nevyužitých surovin bohatých zejména na bílkoviny, tuky, minerální látky a vitamíny.
„Mnoho závodů na zpracování ryb se recyklačními technologiemi nezabývá, odpadní vody se vypouští do vodního prostředí a pevné látky končí na skládkách a veterinárních asanačních ústavech. V obou případech se jedná o zátěž pro ekosystém a plýtvání surovinami, které obsahují cenné nutriční složky,“ přiblížil situaci profesor Pavel Mokrejš, který je uznávaným odborníkem na zpracování vedlejších živočišných produktů.
Výzkumný tým se věnuje zpracování odpadních skeletů, jako jsou například kosti, kůže, ploutve a šupiny kapra obecného na želatiny. Při přeměně kolagenu, tedy živočišné bílkoviny, na želatiny používá ekologickou metodou rozkladu enzymů.
„Oproti jiným obdobným studiím je zde inovativním prvkem také zpracování kolagenu vícestupňovou extrakcí, která významných způsobem zvyšuje celkový výtěžek připravených želatin,“ popisuje vědec Robert Gál.
Široké uplatnění
Běžně se kolagen vyrábí z hovězích a vepřových zbytků pomocí kyselin nebo louhů. Metoda vědců ze Zlína je ale mnohem více šetrná k životnímu prostředí a v různých částech světa může produkty z vepřové či hovězí želatiny nahradit.
Široké uplatnění může nalézt například v potravinářství při výrobě některých druhů cukrovinek, mléčných nebo masných produktů, ve farmacii jako pojivo při výrobě tablet, v lékařství pak při výrobě hydrogelů, nanovláken či obvazů. Kolagen vyrobený zlínskou metodou by se mohl využít například v kosmetickém průmyslu.
„Rybí želatina je vhodná také do kosmetických přípravků, a to jako aditivum do pleťových krémů, gelující prostředek v koupelových solích, šamponech, krémech na opalování, tělových mlécích nebo lacích na vlasy,“ dodává Jana Navrátilová z Ústavu inženýrství polymerů.
Celosvětová spotřeba želatiny je podle zlínských vědců zhruba 600 tisíc tun ročně a stále roste. Vědci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně mají novou technologii patentovanou zatím pro Česko a usilují o světový patent.
