Chceme moderní pohled na krajanství, zaznělo také na setkání u Panny Marie z exilu
Od chvíle, kdy byla na zahradě Strahovského kláštera vztyčena mramorová socha Panny Marie z exilu - dar českých krajanů v USA a Kanadě - uplynulo 29 let. Bylo to přesně 7. května 1994. A stalo se už tradicí, že se kolem tohoto data u sochy scházejí lidé, kteří se zabývají krajanskou komunitou. Letos se setkání konalo popáté.
Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti ministerstva zahraničí Jiří Krátký všechny přítomné pod sochou Panny Marie z exilu přivítal a poznamenal, že jde pravděpodobně o jediné místo v Česku, které je trvale spojeno s exilem. Připomněl pak hlavní témata krajanské agendy v posledních čtyřech letech.
„Snažili jsme se otevírat věcná témata, která dlouhodobě krajany tížila. Ať už to byly finance, otázka občanství nebo znovu nabývání občanství pro krajany, ať už je to případ systemizace školského systému, který se rozvíjí v zahraničí, s českým systémem doma. Otázka, která je stále aktuální, je návratová politika, která zatím chybí. V každém případě to, že jsme se tady sešli po páté, není nějaká tečka, ale je to přemýšlení o tom, jakým směrem půjdeme dál. Míst, kudy můžeme pokračovat dopředu, je ještě hodně,“ naznačil a zmínil, že ministerstvo zahraničí připravuje novou koncepci zahraniční politiky ve vztahu ke krajanům.
Senátor Tomáš Czernin připomněl velký dluh Česka ke krajanům, kteří podle něj mají velký zájem o svoji rodnou zem, což dali najevo i v letošních prezidentských volbách. Přestože korespondenční volba stále není možná, účast Čechů žijících v zahraničí byla rekordní.
„Rekordy v účasti ve volbách v Evropě zaznamenali v Belgii, v Německu, ve Francii. Pro mě jako politika a hlavně Čecha z rodiny, která je s naší vlastí spojena 900 let, je to závazek snažit se dělat kroky, které by především legislativně zjednodušili a pomohli Čechům žijícím v zahraničí v běžném životě a taky v jejich návratu zpět do vlasti,“ přislíbil senátor.
Krajanskými záležitostmi se zabývá také Poslanecká sněmovna. Před více než rokem tam byl znovuustaven podvýbor pro styk s krajany, jak připomněl na setkání jeho předseda Roman Bělor (STAN).
„Když jsem tady před rokem stál, měl jsem špatné svědomí, protože jsem zastupoval orgán Parlamentu, který se mi jevil jako spící Popelka. A jsem rád, že jsem po roce mohl přijít s lepším pocitem, že se v Poslanecké sněmovně trošku ledy pohnuly. S kolegy jsme obnovili fungování podvýboru, udělali jsme konferenci věnovanou této problematice, a začali jsme systematicky mapovat situaci krajanů v jednotlivých oblastech světa. A nadále chceme v tomto úsilí pokračovat,“ uvedl.
Poláci, Maďaři i Slováci jsou podstatně dál
Také Roman Bělor mluvil o tom, že má Česko velký dluh vůči krajanům. Velkým ponaučením je podle něj to, jak přistupují ke svým krajanům jiné národy. Poláci, Maďaři i Slováci jsou v tomto podstatně dál.
„Tím, že máme vztah ke krajanům často neujasněný a nedotáhli jsme ani po 30 letech některé elementární legislativní věci, tak se připravujeme o to, aby pro nás pracovaly tisíce našich ambasadorů a citově angažovaných lidí. Musíme pokračovat v úsilí a jsem přesvědčen, že se to podaří. Scházelo jen několik dní k tomu, aby se korespondenční volba dostala na pořad Parlamentu, bohužel nepřátelské síly v opozici to znemožnily. Máme ale slíbeno od vedoucích členů vládní koalice, že teď i za cenu nějakého legislativně provozního utrpení se ta věc protlačí,“ věří poslanec.
Vrchní ředitel sekce právní a konzulární ministerstva zahraničí Martin Smolek připomněl, že resort připravuje novou koncepci vztahu ke krajanům.
„Chceme se podívat moderním pohledem na krajanství. Ne na něco, co tady bylo a co pouze přežívá z nějaké podstaty věci, ale na to, jak prakticky pomoci primárně dnešním českým krajanům v jejich pobytu v zahraničí, včetně možnosti jejich návratu do České republiky. A jednou z důležitých složek je jazyk, výuka češtiny v zahraničí. A právě české školy jsou velmi důležitou složkou,“ uvedl Smolek, který věří, že se v krátké době podaří dotáhnout několik legislativních počinů.
„Ať je to novela zákona o státním občanství, ať je to korespondenční volba a možná i do budoucna samostatný - například po vzoru Maďarska, Rakouska, nebo Slovenska - moderní zákon o krajanech.“
