Po stopách pravěkých mořeplavců. Česká expedice Monoxylon IV odstartovala na ostrově Sámos
„Monoxyl na moři, posádka připravena, expedice může začít!,“ napsali účastníci expedice Monoxylon IV na sociálních sítích před vyplutím do vln Egejského moře z řeckého ostrova Sámos. Experimentální archeologové se vydali na čtvrtou expedici po starověkých stopách prvních neolitických zemědělců. Za zhruba měsíc plavby se v dlabaném člunu, jaké se používaly v mladší době kamenné, pokusí přeplout Egejské moře z východu na západ.
Námořní expedice Monoxylon, které organizují hradečtí archeologové v čele s Radomírem Tichým, spojují vědu v podobě experimentální archeologie a dobrodružství námořní plavby. Výpravy tito nadšenci zorganizovali už v letech 1995, 1998 a 2019. Jejich cílem bylo udělat si představu o tom, jak před 9 tisíci lety ve Středomoří vypadala zemědělská kolonizace. Na to navazuje i současná expedice.
Plavba je dlouhá 530 kilometrů, je rozdělená na sedmnáct úseků mezi jednotlivými ostrovy. Z řeckého ostrova Samos u pobřeží Turecka míří přes ostrov Mélos s významným zdrojem obsidiánu a dále do Řecka na poloostrov Peloponés do Argolického zálivu s významnou archeologickou lokalitou, jeskyní Franchthi z období neolitu. Plavba by měla a trvat zhruba čtyři týdny.
Archeologové letos plují na dosud největší lodi, jejíž předlohou bylo 8 tisíc let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené italskými archeology v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma. Téměř tři tuny vážící člun má délku 11 a půl metru, široký je až 120 centimetrů.
„Jen díky šťastné náhodě se nám podařilo získat mohutný kmen 300 let starého dubu, který v lesní ohradě Mochov u Opočna vyrvala ze země prudká vichřice. Tam rostla stovky let a starali se o něj místní lesníci. Byla to jedinečná příležitost vyrobit náš největší monoxyl a začali jsme plánovat další expedici Monoxylon, tentokrát s číslem IV. Její motto je jasné: Příběh krále Mochova,“ popisuje na webu monoxylonské expedice.
Výroba člunu trvala asi 1000 pracovních hodin. Třetina délky lodi byla opracována kamennými nástroji z neolitu, zbývající části byly kvůli úspoře času vyrobeny moderními nástroji. Než se člun vydal na cestu po Egejském moři, vyzkoušeli jej amatérští námořníci na vodní nádrži Rozkoš na Náchodsku.
„Tam byl také pokřtěn pod novým názvem: Král Mochov. Tam se ukázalo, že je připraven vydat se na cestu po stopách prvních neolitických farmářů migrujících do Evropy a sledovat jejich starověké stopy kolem řetězce řeckých ostrovů mezi významnými archeologickými nalezišti Cukurici a Franchthi,“ uvedli archeologové na webu.
Deset hodin pádlování
Nový člun má mít podle Tichého lepší plavební schopnosti, měl by být rychlejší a pojme 20 pádlařů a kormidelníka, zatímco v minulosti bylo v člunu nejvýše devět lidí. Uprostřed lodě ani tentokrát nechybí stěžeň s plachtou.
„Z lodi jménem „Anoula“, kterou jsme pádlovali a pluli na našich předchozích expedicích, jsme se rozhodli použít osvědčený stěžeň a plachtu hypotetického tvaru, i když takové technické prvky byly dosud spojeny pouze archeologickými nálezy s pozdější éry. Věříme však, že respektují jeden z hlavních faktorů plavby na moři – vítr,“ vysvětlili archeologové.
Mezi ostrovy je vzdálenost až 50 kilometrů. Při testování „Mochovského krále“ na jezeře Rozkoš byla naměřena průměrná rychlost bez použití plachty kolem pět kilometrů za hodinu - to znamená až deset hodin pádlování.
Archeologové si chtějí především ověřit, za jakých podmínek lze Egejské moře překonat. Při plavbě budou také zkoušet přepravu nákladu, který v minulosti mohla tvořit i zvířata. Náklad budou simulovat pytle se štěrkem. Bezpečnost plavby po celou dobu expedice zajišťuje jako i v minulosti doprovodný katamarán.
