Světový unikát v Safari Parku: Zoo chová všechny existující druhy hyenovitých šelem
Safari Park Dvůr Králové nabízí svým návštěvníkům další světový unikát – mají možnost pozorovat všechny čtyři známé druhy hyenovitých šelem. Z chovného centra v Jihoafrické republice do Podkrkonoší dorazil nedávno pár hyen čabrakových, který doplnil stávající kolekci tří dalších druhů. V lidské péči jsou k vidění zcela výjimečně.
Hyeny čabrakové se svým vzhledem řadí k nejvýraznějším šelmám. Mají mohutnou hřívu na hřbetě, díky které získaly své české druhové jméno, dále kontrastně pruhované tlapy, ohromné uši a přední nohy výrazně delší než zadní. Dvojice těchto pozoruhodných zvířat nyní obydlela Pavilon šelem Joy Adamsonové.
„Nádherná zvířata, ať se jim u vás daří; Přeji jim, ať se brzy rozmnoží; Hyeny jsou nádherná zvířata... i když mnoho lidí si o nich nemyslí hezké věci; Zaujali nás hned po vstupu do zoo. Nádherný pohled. Strhnou na sebe pozornost a jeden by je sledoval klidně hodinu. Jsou velmi aktivní,“ ocenili návštěvníci zoo na sociálních sítích vzácné přírůstky.
Jaká jména hyení pár dostal, zoologická zahrada ale zatím neprozradila. „Jména zvířat zveřejňujeme výjimečně. Z hlediska chovu mají význam pouze pro chovatele, kteří na jejich základě dokážou v řadě případů se zvířaty snáze manipulovat. Naopak kontaktování neznámými lidmi z veřejnosti je vlastně nežádoucí a zvířata může rušit. Také z pohledu chovatelského je pro nás prioritou celá populace, nikoli jedinec,“ vysvětlila zoo na sociálních sítích.
Na webu zoo připomíná, že pro všímavé návštěvníky jde o naprostou senzaci, protože hyeny čabrakové chovají podle světové databáze ZIMS kromě Dvora Králové pouze dvě zahrady v Evropě a mimo Afriku dalších pět.
Podle zooložky Gabriely Linhart může být důvodem, proč se chovu hyeny čabrakové v lidské péči příliš nedaří, ne zcela prozkoumané jejich vzájemné soužití. Spojování dospělých zvířat nezřídka končí vážnými zraněními. Samice jsou navíc v době odchovu extrémně citlivé na vyrušování. Mladý pár ve dvorské zoo ale spolu vychází.
„To je u dospělých hyen čabrakových v lidské péči dost výjimečné. Věříme, že vše bude podobně dobře fungovat i dál,“ doplňuje zooložka.
Tradičními obyvateli safari parku jsou hyeny skvrnité a hyeny žíhané. Přímo vedle výběhů hyen čabrakových naleznou návštěvníci další raritu: hyenku hřivnatou. Těch je v lidské péči ještě menší počet než hyen čabrakových.
„V přírodě jsou jakousi šelmí obdobou hrabáčů. Den tráví ukryté v norách a v noci se potulují za potravou, kterou tvoří takřka výhradně termiti. Vytvořit hyenkám vyhovující krmnou dávku je výzva, na kterou si troufne jen málokterý chovatel,“ říká Gabriela Linhart.
Chovatelsky mimořádně náročné
Všechny čtyři druhy hyen mají charakteristickou stavbu těla se „sraženým“ zadkem. S výjimkou hyenky hřivnaté mají neuvěřitelně silné čelisti a zuby a díky tomu dokáží rozdrtit i mohutné kosti velkých afrických kopytníků.
Podle zooložky jsou hyeny nesmírně zajímavou skupinou šelem. Přestože jde o malou čeleď, jde o zvířata s velmi odlišnými nároky, které jsou v některých případech chovatelsky mimořádně náročné.
„Jednotlivé druhy hyen se od sebe liší velikostí, sociálním uspořádáním, skladbou potravy, způsobem rozmnožování i geografickým rozšířením. Společný je jejich ubývající stav v přírodě, stále ještě několik neznámých obestírajících způsob života a v neposlední řadě svérázně citlivá, poněkud introvertní, ale převážně mírumilovná povaha,“ vysvětluje Gabriela Linhart důvody, proč safari park usiloval o získání všech zástupců čeledi.
Hyena má navíc podle ní mezi lidmi poněkud pošramocenou pověst. Je považována za zvíře, které se živí tím, že krade ostatním predátorům jejich úlovky. „Panuje o nich řada nepravd a nesmyslných mýtů. Jejich obraz u řady lidí je velmi nepřesný a hyeny a hyenky jsou pro ekologické systémy naprosto nezbytné,“ dodává zooložka.
Safari Park Dvůr Králové nad Labem se specializuje na Afriku, velmi úspěšný je v chovu nosorožců či žiraf. Součástí zoo je také oblíbené safari, v němž lidé v autech jedou mezi volně žijícími zvířaty. Safari založil Josef Vágner, který byl ředitelem dvorské zoo v letech 1965 až 1983. Aktuálně nejzásadnějším záchranářským projektem zoo je účast v mezinárodním týmu BioRescue, který se pomocí umělých technik reprodukce snaží zachránit druh nosorožce bílého severního.
