Vzácný svitek Tóry z 18. století se z Londýna vrátil do Česka. Domov má v synagoze v Liberci
Přežil holocaust i nedůstojné zacházení za komunistického režimu. Po šedesáti letech je nyní vzácný svitek Tóry z 18. století opět v Česku. Domov našel v liberecké synagoze. Tamní židovské obci ho trvale zapůjčila londýnská organizace Memorial Scrolls Trust, která české tóry spravuje.
Svitek Tóry s pořadovým číslem 108 před několika dny slavnostně převzali předseda liberecké židovské komunity Michal Hron a rabín David Maxa z rukou předsedy The Memorial Scrolls Trust Jeffreyho Ohrensteina. „Mám velkou radost, že tato krásná Tóra nachází nový domov v této komunitě v České republice,“ řekl při předání Ohrenstein.
Podle Michala Hrona je získání svitku významnou událostí. „Protože máme jen jednu Tóru, což není obvyklé. Každá židovská komunita by jich měla mít více,“ připomněl. I tu dosud jedinou mají podle něj zapůjčenou z židovského muzea.
Z původní liberecké Tóry se totiž dochovaly jen zbytky, které jsou značně zničené ohněm. Místní synagoga byla v roce 1938, za Křišťálové noci, nacisty vypálena. Nová synagoga pak v Liberci vznikla před čtvrt stoletím jako součást krajské knihovny známé jako Budova usmíření.
Ani nově získaný svitek, který pochází z Nymburska, kde místní židovské komunitě sloužil do roku 1942, už ale není podle Hrona způsobilý pro náboženské účely, tedy pro čtení z Tóry.
„Rabín nedovolí, aby se z ní četlo. Ale budeme shánět peníze a snad se nám ji časem podaří opravit. A do té doby ji použijeme buď na nějaké vzdělávací účely, nebo ji někde vystavíme,“ přiblížil.
Rabín David Maxa připomněl, že písmena, která se ve svitku nacházejí, musí být perfektně čitelná. Pokud nejsou, je nutné svitek nechat odborně zrestaurovat. „Tím se zabývá takzvaný sofer, což je židovský rituální písař, který vytváří nové svitky, anebo restauruje staré. A je to poměrně nákladná záležitost,“ vysvětlil rabín, který považuje za čest, že se svitek dostal do Liberce.
„Pro nás všechny je svitek nejen zdrojem starodávného učení, které je stále aktuální a které obnovujeme v každé generaci, ale také připomínkou našeho českého dědictví. A také vzpomínka na to, co by se nemělo nikdy opakovat,“ dodal rabín David Maxa.
Třetí svitek v Česku
Memorial Scrolls Trust spravuje 1564 Tór z Česka, které přežily druhou světovou válku. Z této své obsáhlé sbírky pak svitky židovským komunitám po celém světě trvale zapůjčuje, aby jí byly v případě, že se nějaká komunita uzavře, vráceny.
Liberec je po Praze a Olomouci teprve třetím místem v Česku, kde je umístěný český svitek z londýnské organizace. „Část této cenné sbírky zůstává součástí muzea Memorial Scrolls Trust v Londýně jako trvalá připomínka židovských komunit, z nichž tyto svitky pocházejí, aby vyprávěly příběh jejich cesty,“ dodal Ohrenstein.
Většina svitků sloužila židovským komunitám až do roku 1942, kdy nacistické okupační úřady nařídily židovským obcím v Protektorátu Čechy a Morava, aby všechny své liturgické předměty a knihy poslaly do Prahy. Tam měly být katalogizovány a uloženy v muzeu, které mělo dokumentovat méněcennost židovské rasy. Po válce sbírku převzal stát a byla uskladněna v rozbořené synagoze v pražské Michli.
Zůstala tam, dokud je komunistický režim prodal Londýnu. Jako prostředník posloužil tehdy americký obchodník s uměním Eric Estorick, který v roce 1964 domluvil prodej 1564 nabízených svitků do Westminsterské synagogy v Londýně.
„Ptám se sám sebe, co bylo horší. Shromažďování Tór, aby připomínaly méněcennost Židů, anebo prodávání Tór, aby o Židech už nebylo vůbec slyšet,“ uvedl Hron. Podle rabína ale příběh těchto svitků také vypráví o staré židovské moudrosti. „Že navzdory všem složitostem a ranám osudu se je podařilo díky dobrým lidem zachránit.“
