Hrobka Arnošta z Pardubic vydává svoje tajemství. Vědci v ní našli truhličku s ostatky
Patřil k nejvzdělanějším postavám své doby, byl prvním pražským arcibiskupem, předním rádcem, diplomatem i přítelem Karla IV. Hrob Arnošta z Pardubic v polském Kladsku nyní zkoumají vědci z Univerzity Pardubice. Díky pokročilé technice poprvé nahlédli do jejího prostoru. A učinili mimořádný objev.
„Zkoumat místo posledního odpočinku Arnošta z Pardubic pro nás byla výjimečná příležitost, během které jsme udělali mimořádný objev,“ uvedl historik František Šebek z filozofické fakulty Univerzity Pardubice, která o novém objevu informovala na svém webu.
Podle něj původně existovala obava, že místo, kde byl pohřben Arnošt z Pardubic, bude poničeno stavebními zásahy z minulosti. Ty se prováděly pod podlahou kostela během druhé světové války. Aby našli předpokládanou dutinu, rozhodli se experti pro nedestruktivní průzkum, který využívá geofyzikální měření podlahy kostela metodou GPR. Do nalezené dutiny odborníci poté spustili optickou sondu a provedli vizuální průzkum, a také podrobnou dokumentaci celého prostoru.
„Pomocí nejmodernějších metod jsme zjistili, že stavební práce hrob naštěstí minuly. V prostoru jsme našli mimo jiné zapečetěnou truhličku, v níž jsou nepochybně Arnoštovy ostatky,“ dodal historik.
V plánu je teď jejich vyzvednutí a následný průzkum. „Na výsledky našeho průzkumu by měl navázat česko-polský projekt, během kterého se plánuje vyzvednutí kosterních pozůstatků Arnošta z Pardubic a jejich následný antropologický výzkum,“ doplnil Jan Frolík z Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.
Přítel a přední diplomat Karla IV.
Arnošt z Pardubic byl výjimečnou osobností českých i evropských dějin. Studoval v Itálii práva a teologii a přesně před 680 lety - v roce 1344 - byl jmenován prvním pražským arcibiskupem. V tom samém roce za přítomnosti krále Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV. vysvětil základní kámen budoucí katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha.
Jako první český církevní hodnostář dostal Arnošt z Pardubic od papeže právo korunovat české krále. O tři roky později, v září 1347, korunoval Karla IV. českým králem a jeho manželku Blanku z Valois českou královnou. Byl také přítelem a předním diplomatem Karla IV. V době jeho nepřítomnosti v letech 1354 a 1355 spravoval celou zemi.
Stál i u zrodu Univerzity Karlovy, dokonce působil jako její první kancléř. Měl prý neuvěřitelný rozhled, a možná i proto často působil jako diplomat ve službách krále.
Arnošt z Pardubic byl vždy považován za patrona města Pardubic. Začal zde budovat hrad a před rokem 1359 dal vystavět i chrám Zvěstování Panny Marie, jejímž byl velkým ctitelem. Dávno před smrtí si ale zvolil za místo svého posledního odpočinku město Kladsko, které bývalo součástí Čech, a kde prožil dětství. Po své smrti 30. června 1364 byl proto pohřben v tamním farním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. V 18. století se honosný gotický náhrobek v kostele ale přesunul na jiné místo a původní hrob byl označen jen pamětní kamennou deskou.
