Za sedmileté války vzniklo v Břevnovském klášteře pohřebiště. Jaká byla zranění vojáků a jak je léčili?

Podle nejnovějších výzkumů archeologů a antropologů vznikl válečný hrob v květnu a červnu roku 1757 na jihozápadní straně kláštera.

Vědci potvrdili, že v Břevnovském klášteře v Praze bylo za sedmileté války založené pohřebiště. Z čtyřměsíčního výzkumu vyplynulo, že válečný hrob vznikl v květnu a červnu roku 1757. Svědčí o tom i zbytky látek, knoflíky, přezky z uniforem, ale také různé ráže projektilů.

Foto: Národní památkový ústav,  CC BY-NC-ND 3.0 CZ

"Na ploše přibližně 500 metrů čtverečních jsme vyzvedli celkem 1055 kosterních ostatků z deseti liniových hrobů," uvedl Matouš Semerád, archeolog z Národního památkového ústavu, který archeologický výzkum v klášteře vedl.

Jak to tehdy bylo? Za vlády Marie Terezie, při sedmileté válce a pruském vpádu do českých zemí, si vojáci pruského krále Fridricha II. zřídili v Břevnovském klášteře lazaret. Využili tehdy většinu prostor kláštera, dokonce i kostel svaté Markéty. Za barokní sýpkou pak vzniklo pohřebiště. Toto místo bylo po roce 2004 označeno jako válečný hrob, evidovaný ministerstvem obrany.

Řada amputací a tříštivých fraktur

Jak dodal archeolog Semerád, průzkum pohřebiště ukázal množství tříštivých fraktur, které vojákům způsobila munice. Měli i sečná poranění. Vědci zdokumentovali také řadu lékařských zákroků, jako byly snahy o zaléčení ran či množství rukou a nohou po amputacích.

Kosterní pozůstatky jsou teď uložené v klášteře, kde se provádí výzkumy. Později budou přemístěny do nového hrobu, takzvaného ossária. Experti také zkoumají kosti a provádí analýzy chemického složení, které mohou prozradit, odkud pohřbení lidé pocházeli nebo jestli byli příbuzní.

Jedná se o unikátní nález

Podle Národního památkového ústavu jde o unikátní nález v Česku i v Evropě, a to díky množství nalezených ostatků a době, ze které pocházejí. Výzkum přináší možnost dozvědět se více o zdravotním stavu tehdejší armády, o zraněních vojáků a o tom, jak byli léčeni.

A proč došlo k výzkumu pohřebiště až teď? V roce 2024 se klášter rozhodl na této ploše postavit kotelnu na dřevní štěpku. Benediktíni proto požádali o přemístění válečného hrobu. Archeologové pak od konce července do listopadu provedli výzkum, aby zajistili důstojné zacházení s historickými nálezy.

Autor: Zdeňka Kuchyňová | Zdroj: ČTK
klíčové slovo:

Související

  • Archeologické objevy

    Odkud pochází nejznámější keltská hlava? Kdo byl Viking na Pražském hradě? Jaké poklady se zachovaly z doby bronzové? Vše se dozvíte v seriálu Radio Prague International.

  • Pražské památky s příběhem

    Pražské Jezulátko, Vyšehrad, Židovské město – patří k nejnavštěvovanějším památkám v Praze.