Jaroslav Pavlík sbírá kašny a fontány. Jako jediný nafotil a popsal 1569 kašen v Česku
Kašny a fontány fascinovaly Jaroslava Pavlíka už v dětství. Začal se zajímat o existenci a historii kašen a fontán v celém Česku. Teď se dostal do České knihy rekordů.
Intenzivněji se této zálibě věnuje poslední 4 roky. Přestože nejezdí autem, má takovýchto objektů aktuálně zdokumentováno 1569. To znamená, že všechna místa osobně navštívil, nafotil a snažil se zjistit i historii příslušné kašny či fontány. Vše má archivováno v počítači a ve fotoknihách. Na svých cestách křížem krážem republikou zaznamenal i kašnu z porcelánového cibuláku, dvě stejné kašny na jednom místě či kašnu coby dřevěnou lžíci.
Záliba objevená už v dětství tak udělala z Jaroslava Pavlíka z Jindřichova Hradce rekordmana. "Když jsem chodil na základní školu v Táboře, seznámil jsem se s údržbáři kašen a fontán a od té doby se tomu věnuju. Intenzivně jsem ale ten projekt začal dělat v posledních čtyřech letech," řekl čtyřiatřicetiletý Pavlík. Výpravy pečlivě plánuje, aby v místě stačil navštívit co nejvíc vodních prvků.
Neprobádané kašny jsou v okolí Prahy
Jen ve středu navštívil 18 kašen na Prachaticku a Strakonicku, v pátek se chystá na Dačicko. "A příští týden plánuji okolí Prahy, kde je také spousta kašen neprobádaných," řekl ke svým plánům Pavlík.
Bohatý archiv fotografií a dokumentů, které během let nashromáždil, by rád přetavil do knižní podoby. I proto kašny a fontány pečlivě třídí po okresech a krajích, aby mohly soubory vycházet odděleně. Zároveň přiznává, že publikace si vzhledem k tomu, že je v invalidním důchodu, nebude moci dovolit vydat bez podpory sponzorů nebo darů samospráv.
Nejhezčí? Barokní kašny v Olomouci a Parnas na brněnském Zelném trhu
Vybrat nejoblíběnější kašnu je těžké. "Je jich celá řada, moc se mi líbí barokní kašny v Olomouci, potom kašna Parnas, která je v Brně na Zelném trhu. Nemůžu opomenout ani největší kašnu v republice - Samsonovu kašnu v Českých Budějovicích. Z modernějších bych určitě vyzdvihnul naši aqua show, kterou máme v Jindřichově Hradci," dodal Pavlík.
Kašny se ve městech v kamenné podobě stavěly od 15. století. Přímo v Pelhřimově, městě rekordů, se nejstarší kašna zmiňuje roku 1546, řekla ČTK historička Muzea Vysočiny Pelhřimov Miroslava Kvášová. Kašnu na Masarykově náměstí vodou zásobovalo dřevěné potrubí vedené ze Strachovských rybníků. "Současná kašna (na Masarykově náměstí) je vyrobená roku 1828 Schlesingerovou hutí ze Světlé nad Sázavou," dodala Kvášová.
