80 let od Pražského povstání. Nebuďme sobci, buďme vlastenci, vyzval u rozhlasu Vystrčil
Politici, pamětníci i veřejnost si u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě připomněli 80. výročí Pražského povstání proti nacistickým okupantům v květnu 1945. Položením věnců uctili památku těch, kteří v bojích zahynuli.
Genereální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral v úvodu připomněl roli rozhlasu při Pražském povstání. „Pro povstalce to nebyla pouze technická vymoženost a informační prostředek. Bylo to spolehlivé organizační centrum povstání, ale také nesporně symbol české státnosti, symbol české svrchovanosti, jako je socha svatého Václava na Václavském náměstí nebo Pražský hrad,“ uvedl Zavoral.
S projevem pak vystoupili předseda Senátu (ODS) Miloš Vystrčil, předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), ministr dopravy Martin Kupka či pražský primátor Bohuslav Svoboda (oba ODS).
„Jsem přesvědčen, že bychom měli všem, kteří povstali a bojovali za svobodu poděkovat. Takováto setkání by měla vést k zamyšlení o tom, co nás čeká, a jestli ty své zkušenosti dokážeme promítnout ve správné kroky v naší současné době, abychom měli dobrou budoucnost,“ řekl v projevu Miloš Vystrčil.
Jedinou cestou k uchování svobody a demokracie je podle něj jejich společná obrana. „Vlastenectví je nejen láska k národu a ochota bojovat za svou zem, ale také nesobectví, tolerance a úcta k menšinám, které v Česku žijí, k vlastenectví nepatří nenávist a zášť,“ řekl. „Proto prosím nebuďme sobci, buďme vlastenci,“ vyzval Vystrčil.
Připomněl, že proti nacistům a za svobodu v roce 1945 společně s Čechy bojovali nejen Rusové a Američané, ale také Ukrajinci, Kazaši, Gruzínci, Rumuni nebo Belgičané.
Podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) povstání pomohlo českému národu vrátit si sebeúctu a získat respekt v očích spojenců. Připomněla, že bylo završením odbojové činnosti v Protektorátu Čechy a Morava. Účastníci povstání podle ní bojovali za kolektivní duši národa, které utrpěla šrámy za nacistické okupace.
„Pomohlo nám vrátit sebeúctu v našich vlastních očích i respekt a uznání v očích západních spojenců,“ řekla. Povstalci podle ní bojovali za stejné hodnoty, za které dnes a denně bojují ukrajinští vojáci proti ruské okupační armádě.
Pietu pak zakončila minuta ticha s čestnou salvou a česká státní hymna.
Československý rozhlas měl při událostech 5. května 1945 zásadní roli. Hlasatelé odmítli vysílat v němčině, a z éteru tak zněla jen čeština. Při následných bojích zemřely v Praze asi 3 tisíce lidí. O budovu rozhlasu se vedly nejtěžší boje. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránili mnohonásobně většímu krveprolití a vyvolali rychlejší příchod Rudé armády.
Dnem nejtěžších bojů byl 7. květen, kdy v kritických chvílích přišla Praze nečekaná pomoc od Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova, složené z bývalých rudoarmějců, kteří v německém zajetí vstoupili do nacistických služeb. Velitele povstání generála Karla Kutlvašra po komunistickém puči odsoudili na doživotí, perzekvováni byli také další představitelé povstalců.
Související
-
Cesta ke svobodě: 80 let od konce 2. světové války
V seriálu se postupně vrátíme do dramatických dnů druhé světové války a připomeneme si klíčové události, které vedly k osvobození naší země.
