Slovo je zbraň, prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil. Platilo to nejen v roce 1945, ale ještě více to platí dnes

Pietní akt u příležitosti výročí Pražského povstání se koná každý rok před budovou Českého rozhlasu

Slovo je zbraň, prohlásil během pietního aktu u Českého rozhlasu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Právě u historické budovy rozhlasu se v květnu 1945 vedly jedny z nejtěžších bojů. Zemřely tam desítky obránců.

Miloš Vystrčil | Foto: Michal Krumphanzl,  ČTK

"Slovo je zbraň. Byla to slova Československého rozhlasu, která způsobila, že se statisíce lidí postavily v boji za svobodu, za nezávislost, v boji proti nacismu, proti fašismu, proti útlakům. To, že slovo je zbraň, platilo nejen v roce 1945, ale ještě více a silněji to platí dnes."

Podle Vystrčila je síla slova vidět, když například mluví ukrajinský prezident Zelenskyj a žádá ostatní země o pomoc v boji za suverenitu své země. To, že slovo je zbraň, je také cítit, když slyšíme dezinformace třeba o tom, zda jsou fotografie zastřelených civilistů v Buči pravdivé. Jsou pravdivé, zdůraznil předseda Senátu, který Ukrajinu i obec Buča navštívil a viděl důsledky ruské agrese.

René Zavoral | Foto: Michal Krumphanzl,  ČTK

Také generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral zdůraznil nezbytnost přinášet pravdivé informace. A upozornil na nebezpečnost dezinformací.

"Intenzita informační války může být stejně zničující jako intenzita války, která se vede pomocí tanků, bombardování a řízených střel. Zničující mohou být i její následky v podobě klamání veřejnosti, vyvolávání pocitů strachu, nesnášenlivosti."

Primátor: Zažíváme tu určité déjà vu

Zdeněk Hřib | Foto: Michal Krumphanzl,  ČTK

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) dodal, že letošní pietní akt je jiný.

"My jsme si tady v minulých letech zdůrazňovali, že tu historii je nutné si připomínat, aby se neopakovala. Ale teď zažíváme určité déjà vu, protože ani dnes Evropa nežije v míru, jen několik set kilometrů se aktuálně lidé na Ukrajině statečně brání."

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová připomněla, že v naší historii je celá řada momentů, na které můžeme být právem hrdí. A Pražské povstání je jedním z nich. O určitém povstání se dá hovořit i dnes, jedná se však o povstání morální, kdy mnozí na úkor vlastního pohodlí poskytují pomoc uprchlíkům, nezřídka i ve svých domovech.

Pražské povstání | Foto: eSbírky,  Národní muzeum,  CC BY 4.0 DEED

Připomeňme, že Pražským povstáním vyvrcholil odboj proti německým okupantům, který vypukl spontánně 1. května 1945 v Přerově. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády. V Pražském povstání padlo podle údajů Vojenského historického ústavu téměř 3000 lidí.

Foto: Ondřej Tomšů,  Radio Prague International