Po stopách Karla IV.: Historické vinice u Karlštejna znovu ožívají
Historická viniční trať v Karlštejně, kde již ve 14. století zakládal císař Karel IV. vinice, opět ožila. Výzkumná stanice vinařská pokračuje v obnově viniční trati v oblasti známé jako Vrše. Své kořeny tam už zapouští dva tisíce hlav vinné révy německé odrůdy Kerner.
Obnova vinice na Vrších je součástí širšího projektu, jehož cílem je navázat na slavnou vinařskou minulost Karlštejna. Ta se datuje od roku 1348, kdy Beneš Krabice z Weitmile ve své kronice poprvé zmiňuje Karlův záměr zřídit vinice na svazích pod budoucím hradem.
Karlštejnští vinaři se rozhodli využít moderní poznatky a technologie a sázet odrůdy, které budou odpovídat místním podmínkám a zároveň přinesou vysokou kvalitu vína. V první fázi výsadby padla volba na odrůdu Kerner, která byla v Německu oficiálně zaregistrována v roce 1969 a v České republice je zapsána ve Státní odrůdové knize od roku 2001.
Vinaři si odrůdu cení pro její vysokou cukernatost, jemné aroma a schopnost dávat vína připomínající Ryzlink rýnský – svěží, ovocná, s výraznější kyselinou a potenciálem pro archivaci.
„Je zároveň odolná, poskytuje stabilní výnosy a její aromatický profil se skvěle hodí k předkrmům, grilovaným rybám, telecímu masu i dezertům. Kerner jsme zasadili na ploše o rozloze 0,4 hektaru. První sklizeň, takzvanou panenskou, očekáváme v roce 2028,“ přiblížil vedoucí Výzkumné stanice vinařské Karlštejn Zdeněk Beneš.
„Zatím poslední výsadbu vinné révy na karlštejnských vinicích jsme provedli v roce 2022, kdy jsme na trati Plešivec vysadili zhruba 1 800 hlav odrůdy Müller Thurgau a 600 sazenic Donauriesling,“ dodal.
Před samotnou výsadbou bylo nutné odstranit původní, 34 let staré keře odrůd Sylvánské zelené, Svatovavřinecké, Modrý Portugal a Müller Thurgau, které již dosloužily. Staré keře podle vinařů ztrácí vitalitu, snižuje se jejich výnos a kvalita hroznů, a proto bylo nutné vinici obnovit. Následovalo kypření půdy pomocí podrývání, vyhnojení a hluboká orba, aby se vytvořily ideální podmínky pro růst nové révy.
Zprvu trpké zdá se...
„Věříme, že právě kombinace historického dědictví a vědeckého přístupu přinese výsledky, které ocení jak odborníci, tak milovníci vína,“ uvádějí vinaři. Kvalitu vína z místních vinic si ve filmovém muzikálu Noc na Karlštejně pochvaluje i sám král Karel IV. v podání Vlastimila Brodského, když prohlásí: „Zprvu trpké zdá se, ale jen na první ochutnání. A tak je to se vším v této zemi.“
Ve 14. století se vínu v okolí Karlštejna dařilo. Karel IV. zavedl viničná práva a tím podpořil ochranu a rozvoj vinic. Současně omezil dovoz vína ze zahraničí, což zajistilo prosperitu místního vinohradnictví, zaměstnání pro poddané a značné příjmy městům. Vinařství na Karlštejně zažívalo svůj rozkvět až do 16. století, poté však došlo k jeho postupnému úpadku v celé oblasti. Sláva karlštejnského vinařství se začala obnovovat od roku 1919, kdy zde vznikla Státní pokusná vinice.
Dnes je to Výzkumná stanice vinařská Karlštejn, je součástí Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu a hospodaří na ploše přes 9 hektarů ve dvou náročných, terasovitých viničních tratích. Kromě vlastní produkce vína – až 35 000 litrů ročně – poskytuje odbornou podporu vinařům i agronomům.
Je rovněž významným partnerem ve výzkumných projektech a pečovatelem o národní genofond vinné révy. V její polní kolekci najdeme kolem 200 nejen starých českých odrůd, ale také odrůd z různých částí světa.
