250 let: Na Vídeňské univerzitě začali češtinu učit dříve než v Praze

Vídeňská univerzita letos slaví fascinující výročí. 250 let od začátku výuky češtiny! Vídeňská univerzita zavedla češtinu jako studijní obor dokonce o 18 let dříve než ta pražská. Pokud bychom soudili o vztahu Rakouské monarchie k Čechům a k češtině jen podle univerzity, Češi by si opravdu neměli na co stěžovat…

Dějiny Rakouska – Uherska jsou v českých zemích stále vnímány jako dějiny národního obrození, boje za češtinu a politická práva. Tradičním rivalem v rámci monarchie byli Maďaři. Proto jsme se vedoucího katedry, profesora Stefana – Michaela Newerkly hned na úvod zeptali, který obor je ve Vídni starší, bohemistika nebo hungaristika?

„Bohemistika. Ve stejné době uvažovali i o hungaristice, ale bohužel k tomu nedošlo. Josef II. všechny ostatní jazyky zkrátil. Původně to bylo myšleno tak, že budeme mít češtinu, francouzštinu, italštinu, maďarštinu a polštinu. Ale došlo jenom na češtinu. Tu zavedli, a ten zbytek Josef II. zrušil. Ale češtinu už nikdy nezavřeli, díky tomu máme ve Vídni nejstarší bohemistiku.“

Jak to oslavíte? Je výročí i v rámci celé Vídeňské univerzity chápáno jako významná událost?

S.Newerkla: „Je to významná věc. Čeština se stala vzorem pro ostatní jazyky, protože to byl první projekt lingvistické výuky na tak vysoké úrovni. Od začátku letošního roku jsme už měli asi 70 akcí, různých workshopů, výstav, je to opravdu velké jubileum. Oslavy vyvrcholí velkou konferencí na začátku října, bude to velká akce, těšíme se na ni.“

250 let je dlouhá doba, i vídeňská bohemistika určitě zažívala své vzlety a pády…

S.Newerkla:  „Samozřejmě zájem stoupal a klesal. Od začátku v roce 1775 zájem o češtinu stoupal. Zakladatel Zlobický byl velmi dobrý učitel. Pokračovalo to i v 19.století, kdy byla velká vlna migrace Čechů do Vídně, takže zájem o češtinu byl velmi vysoký. Obrátilo se to po  1.světové válce, kdy hodně Čechů reemigrovalo do nově vzniklého Československa a zájem o češtinu byl menší. To se ještě prohloubilo po 2.světové válce, kdy železná opona udělala z češtiny okrajový obor. To bylo nejhorší období, studentů bylo opravdu málo, bylo to obor pro vyložené nadšence, měli jsme 20-25 studentů za rok. Po pádu železné opony se to zase obrátilo. V nejlepším období, to byly roky 2000-2004, jsme měli až 250 studentů. Teď to trochu kleslo, což ale souvisí i se slabšími populačními ročníky. Momentálně máme na češtinu asi 150 studentů.“