Zapomenuté opevnění Prahy: barokní hradby ve skrytém parku
Jen pár minut chůze od turisticky frekventovaných tras Hradčan se nachází nenápadný zelený prostor, který uchovává málo známou kapitolu pražské vojenské historie. Park Maxe van der Stoela může na první pohled působit jako běžný městský park, podél jeho okraje se ale zvedají masivní kamenné a cihlové zdi – pozůstatky barokního opevnění, které kdysi obepínalo celou Prahu.
Příběh těchto hradeb začíná během třicetileté války, která jasně potvrdila, že Praha je vůči tehdejším vojenským hrozbám zranitelná. Bitva na Bílé hoře v roce 1620 skončila porážkou protestantských sil a ukázala, že středověké městské hradby nedokáží odolat nové technice – zejména dělostřelectvu.
V následujících desetiletích proto Habsburkové zahájili rozsáhlý projekt opevnění města. Kolem Prahy vyrostl prstenec hradeb, bastionů a kasemat, zejména na levém břehu Vltavy, odkud se očekával útok z německých zemí.
Hradby, hřbitovy a tajné výhledy
Jeden z mála dochovaných úseků těchto barokních opevnění se nachází právě v parku Maxe van der Stoela. Na dvou jeho stranách se tyčí vysoké hradby a bastion, které kdysi tvořily součást tzv. Mariánských hradeb.
Při jejich patě je možné dodnes vidět staré náhrobky – pozůstatky vojenského hřbitova Hradčany, který zde fungoval od konce 18. století až do svého zrušení v roce 1932.
Většina hradeb je dnes uzavřená a nepřístupná, ale malý úsek je veřejnosti otevřen. Jsou zde lavičky a vyhlídka, odkud lze obdivovat nejen park, ale i blízké dominanty – Černínský palác (sídlo ministerstva zahraničí), střechy Hradčan nebo vzdálené věže svatovítské katedrály.
Od vojenské pevnosti k parku míru
Hradby kdysi sehrály důležitou roli při obraně města – např. během války o rakouské dědictví nebo sedmileté války. S postupujícím vývojem vojenství však rychle zastarávaly.
V 19. století ztratila všechna opevnění svůj význam – nová děla a vojenské taktiky učinily pevnostní architekturu zbytečnou. Hradby, které dříve chránily město, se proměnily v překážku jeho růstu.
Od poloviny 19. století proto Praha začala svá opevnění bourat a nahrazovat je bulváry, parky a moderní infrastrukturou. Většina barokních hradeb byla zničena, některé úseky ale zůstaly zachovány. Právě park Maxe van der Stoela uchovává jeden z nejpůsobivějších zbytků – a jeho klidná atmosféra i historické stopy z něj činí ideální úkryt před ruchem města.
Barokní opevnění – fakta a zajímavosti:
- Stavba: 17.–18. století, jako reakce na třicetiletou válku
- Účel: ochrana města před moderními dělostřeleckými útoky
- Dochovaný úsek: Mariánské hradby v parku Maxe van der Stoela
- Zvláštnosti: pozůstatky vojenského hřbitova a vyhlídka na Hradčany
- Blízké památky: Černínský palác, Hradčany, katedrála sv. Víta
- Klidná alternativa: tiché místo mimo turistický ruch
- Přístup: asi 1 km pěšky od Pražského hradu, metro Malostranská, tramvaje 22, 23 (zastávka Brusnice nebo Pohořelec)
Pocta příteli Československa
Park nese jméno nizozemského diplomata Maxe van der Stoela, jednoho z mála západních politiků, kteří veřejně podpořili Chartu 77 během komunistického režimu. Jeho návštěva Prahy v roce 1977, kdy se setkal s filozofem Janem Patočkou, byla silným gestem mezinárodní solidarity.
V parku najdete i betonový památník ve tvaru stínu stromu, který tuto odvážnou podporu připomíná.
Původní verzi jednotlivých dílů si můžete přečíst a poslechnout v anglickém jazyce v podcastu Prague off the Beaten Track.
Překlad: Marek Stožický