Lípu, pod kterou sedával Masaryk, čeká záchrana. Hrad chystá její klony pro další generace
Neobvyklý pohled na Pražský hrad, Arcibiskupský palác a další památky nabízí Masarykova vyhlídka. Roste na ní lípa, pod kterou Tomáš Garrigue Masaryk rád sedával. Strom má však 200 let a odborníci se ho snaží zachránit.
Lípa z Horního Jeleního příkopu je vysoká asi 12 metrů a obvod kmene je 3 metrů 40 centimetrů. I když vypadá majestátně, podle odborníků se vzhledem ke svému stáří dostal strom do poslední fáze života. Dendrologové chtějí zachránit genofond lípa, a už z ní odebrali rouby.
„Na to, abychom měli dostatečnou zásobu sadby, kterou z toho dopěstujeme, tak je potřeba vzít alespoň 15 větviček, abychom měli z čeho vysbírat. Navíc každá sazenice neroste stejně rychle. Teď budu koukat kam padají další větvičky," vysvětluje vedoucí Dendrologické zahrady v Průhonicích Zdeněk Kiesenbauer.
Roubování neproběhne hned. Větvičky si budou muset zhruba dva roky v dendrologické zahradě počkat. Pět z nich by se mělo na Hradě znovu zasadit, říká ředitelka odboru parků a zahrad správy Pražského hradu Helena Pánková.
„Cílem je tu lípu namnožit, udělat její klony, které se potom dají sázet jako mladé stromky a tím se zachová její pokračování."
Zbylé rouby nejspíš zůstanou v dendrologické zahradě, kde uchovávají zhruba 200 klonů stromů z celého Česka.
Vyhlídka nabízí netradiční pohled na Hrad
Kolem lípy je i vyhlídka. Slovinský architekt Jože Plečnik si všiml, že tam prezident rád sedává a vytvořil tam vyhlídku, kde jsou vidět pražské dominanty z neobvyklých úhlů, dodává historik Zdeněk Lukeš.
„Obkroužil tu starou lípu takovou půlkruhovou vyhlídkou. Skutečně je odtud krásný výhled, takový nezvyklý pohled na panorama Pražského hradu, na katedrálu svatého Víta, ale jsou odtamtud vidět i různé další dominanty, třeba Černínský palác a podobně. "
Vyhlídka byla vytvořená v letech 1922 až 1924. Od března do října, kdy jsou zahrady otevřené, se na ni mohou posadit i návštěvníci. Další dendrologické zásahy čekají i oboru v Lánech u tzv. Dubu Dohody. U něj Tomáš Garrigue Masaryk vedl důležitá politická jednání. V roce 1925 se jedno z nich týkalo vzniku takzvané Malé dohody.
Tatobitská lípa zvítězila v soutěži Strom roku
Lípa je národní strom. Najdete ho na státní pečeti, prezidentské standartě, bankovkách i uniformách. Jako národní strom byla lípa zvolena v roce 1848 v Praze, aby zdůraznila slovanskou identitu.
Jedna z lip zvítězila i v soutěži Strom roku. Přezdívá se jí tisíciletá, i když si oborníci myslí, že je jí zhruba 650 let. Objevuje v mnoha povídkách, básních i písních a stala se nedílnou součástí historie Tatobit, což dokazuje i její vyobrazení na obecním znaku a vlajce. Každoročně zde na počest tohoto památného stromu pořádají Slavnost lípy.
Místní kronikář vzpomíná, že již v době jeho mládí byla lípa obezděná a do prostorné dutiny ukrývající lavičku se dalo vcházet schodištěm. V 50. letech se však při bouři odlomila polovina stromu a zbylo torzo, které místní řemeslník Josef Jaček zpevnil obručemi.
Stejný osud potkal i Masarykovu lípu v Drahelčicích. Také ona soutěžila o Strom roku. Lípu pravděpodobně vysadili na společném hrobě francouzských vojáků, kteří zde při svém tažení krajem v letech 1741 až 1743 opakovaně tábořili a zemřeli na morovou epidemii.
V roce 1936 strom k poctě 86. narozenin prezidenta pojmenovali Masarykovou lípou, za což kancelář prezidenta poslala písemné poděkování. Protože je lípa nejvyšším stromem na konci ovocné aleje, bohužel do ní při bouřce několikrát uhodilo, a v roce 1981 se následkem blesku rozlomila.
Související
-
Pražské zahrady
Nádherné výhledy na Prahu, tryskající fontány, okrasné záhony. Zeleň i klid v ruchu velkoměsta. Navštivte s námi nejkrásnější zahrady a parky v Praze!
-
Je mu osm set let, odolal pokusům o likvidaci i orkánu. Dub z Chrudimska se stal stromem roku
Lidé zvolili nového nositele titulu Strom roku České republiky. Letos se jím stal osmisetletý dub rostoucí v Lukavici na Chrudimsku v Pardubickém kraji.
-
Slova TGM z tajemné obálky: Lidé jsou rádi hloupí. Nedělejte jim to jednoduché, hádejte se s nimi
Na zámku v Lánech byla otevřena obálka s poselstvím T. G. Masaryka. Slova měl zapsat jeho syn Jan v září 1937. Text je podle odborníků pravý, datum vniku ale není jisté.
