Na Velký pátek se otevírají zahrady Pražského hradu

Od pátku se otevřou zahrady Pražského hradu. Nádvoří a další objekty však zůstanou kvůli aktuálním protikoronavirovým omezením dál uzavřená.

Jižní zahrady Pražského hradu, foto: Michaela Danelová, Český rozhlas

Věřící se budou moci účastnit bohoslužeb na Hradě včetně velikonočních obřadů. Současně se ruší plošné bezpečnostní kontroly u vstupů do areálu Pražského hradu. Kontroly byly zavedeny v létě 2016. Podle kritiků byla opatření zbytečná, prezidentská kancelář opatření hájila potřebou zajistit bezpečí turistů.

Pro návštěvníky se otevírá Královská zahrada, Jižní zahrady a Jelení příkop. Královskou zahradu, proslulou botanickými raritami, založil Ferdinand I. v roce 1534. Původně tu byly středověké vinice. Dnes v Královské zahradě najdete řadu objektů. Třeba Letohrádek královny Anny. Přední dílo italské renesance bylo původně určené pro manželku Ferdinanda I. Annu Jagellonskou. Za Josefa II. se z letohrádku stal muniční sklad, dnes je občasnou galerií.

Letohrádek královny Anny|Foto: Michael Brezocnik, CC BY-SA 4.0 DEED

Zpívající fontánu v Královské zahradě odlil zvonař

Zpívající fontána, foto: Kristýna Maková

Pozoruhodná je Zpívající fontána od italského umělce Francesca Terza. Zpívající se jí říká proto, že dopadající voda do měděné misky vytváří melodický zvuk. Zvonař Tomáš Jaroš, který je autorem i největšího českého zvonu Zikmund, ji v 16. století odlil ze zvonoviny. A právě proto, že fontánu odlil zvonař, tak má vynikající rezonanční vlastnosti. Pokud k ní přiložíte ucho, ozývá se i jakési zvonění přicházející z dálky.

Oranžerie, foto: Kristýna Maková

Za doby Rudolfa II. zde fungovala i první pražská zoo. Dnes je tu restaurace Lví dvůr se zahradou barevných růží a skleníky. Součástí zahrady je také tzv. Nová Oranžerie postavena za prezidenta Václava Havla, podle projektu architektky Evy Jiřičné.

Václav Havel bydlel zpočátku i ve zdejším prezidentském domku, který tu pro manžele Benešovy navrhl architekt Pavel Janák. Po Benešových tu bydleli i komunističtí prezidenti včetně Gustáva Husáka.

Jeleny stříleli v Jelením příkopu přímo z oken

Jelení příkop, foto: Bohumil Šimčík

Královská zahrada hraničí na jižní straně s Jelením příkopem. Za komunismu do této rozsáhlé rokle pod Hradem lidé nesměli, otevřel se až za éry Václava Havla. V roce 2017 byly některé vstupy do dolní části příkopu uzavřeny s poukazem na bezpečnostní opatření. Horní část Jeleního příkopu, která byla uzavřena kvůli pracím souvisejícím s havárií kanalizace, se otevře v pátek.

Jelení příkop byl už od založení Pražského hradu využíván k obranným účelům. Jeleni se byli vypuštěni počátkem 17. století. Zajímavostí je, že habsburský císař Karel VI. při návštěvě Prahy střílel jeleny přímo z oken Španělského sálu.

Medvědi v Jelením příkopu, zdroj: YouTube

V horní části se v době první republiky chovali medvědi. Prezident Masaryk je dostal od legionářů ze Sibiře a Podkarpatské Rusi. Naproti domku medvědáře stojí pískovcová socha Ponocného, dílo Franty Úprky. Byl to dar od studentů hořické kamenické školy k 75. narozeninám T. G. Masaryka.

Otevírají se i Jižní zahrady. Ty vznikaly postupně na místě opevnění pod Pražským hradem. Po poslední rekonstrukci v roce 2012 jim byla vrácena původní podoba z 20. let 20. století, kdy je upravoval pro prezidenta T. G. Masaryka slovinský architekt Josip Plečnik. Jižní zahrady měří skoro 500 metrů a lze tak obejít půl hradu.