Rys ano, medvěd ani náhodou. Průzkum ukázal postoje k velkým šelmám na Šumavě
Většina obyvatel i návštěvníků Šumavy vítá návrat rysa, který je součástí zdejší přírody už přes čtyřicet let. Podpora návratu vlka je spíše opatrná a případný návrat medvěda naráží na výrazný odpor. Národní park udělal průzkum mezi návštěvníky, místními a starosty šumavských obcí.
„Zvířecím symbolem Národního parku Šumava je vlk. Vidí to tak obyvatelé obcí na území parku i návštěvníci. S velkým odstupem je to pak rys,“ uvádí autoři průzkumu. Ti zjišťovali, jak veřejnost vnímá druhy, které se na Šumavu vrátily a jsou její dlouhodobou součástí, ale také postoje k možnému návratu zubra či medvěda. V případě starostů je zajímal i názor na dění v národním parku.
Postoje starostů zjišťovala Regionální rozvojová agentura Šumava, která oslovila všech 22 starostů, jejichž katastry zasahují do území národního parku, účast ale odmítlo pět z nich. Podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného se podpora národního parku mezi starosty postupně zvyšuje.
„Pokud můžu shrnout dotazování starostů do jedné věty, zdá se, že čím dál více starostů Národní park Šumava podporuje,“ uvedl Hubený. „Je to vlastně zázrak. Před necelými deseti lety by se na Šumavě našlo jen málo starostů obcí, kteří by byli ochotni přijmout myšlenku velké divočiny,“ dodal.
Na otázku, zda Správa parku plní své poslání v ochraně přírody, odpovědělo kladně jedenáct starostů. Výhrady vyjádřilo čtrnáct, a to v různé míře. Část starostů by se podle průzkumu chtěla více podílet na řízení Správy a mít větší kontrolu nad jejím fungováním.
Další rozšiřování bezzásahových ploch nepovažuje za problém 53 procent starostů. Z odpůrců se téměř polovina obává zhoršení biodiverzity, mikroklimatu či vodního režimu. „Je zjevné, že ani opakované informování o pozitivním vlivu divoké přírody na biodiverzitu, hydrologii, zejména zadržování vody, a zveřejňování výsledků výzkumů na tyto zástupce samosprávy nijak nepůsobí,“ uvedl Hubený.
Zajímavé podle průzkumníků je, že jen menší část starostů má pocit, že ochrana přírody omezuje rozvoj obcí nebo že komunikace Správy parku selhává.
Los spojuje všechny skupiny
Mezi návštěvníky a místními občany průzkum prováděla společnost PPM Factum, která oslovila přes čtyři stovky respondentů. Největší podporu má podle nich rys ostrovid: 69 procent místních považuje jeho přítomnost za pozitivní a tři čtvrtiny z něj nemají strach. U vlka je to poněkud spornější. Podle 78 procent místních na Šumavu patří, obavy z něj má ale téměř polovina obyvatel. Podpora jeho rozšiřování od roku 2018 výrazně klesla.
Zcela odmítavé postoje se pak objevují u medvěda. Za velmi nebezpečné zvíře jej považuje 89 procent místních obyvatel a podporu nenašel ani u jednoho starosty. „S velkou pravděpodobností pod dojmem událostí a zpráv především ze Slovenska, kde se poslední roky média opravdu hodně zabývají útoky medvědů na lidi, i Šumaváci vidí medvěda jako velmi nebezpečné zvíře,“ uvádí park v tiskové zprávě.
Naproti tomu jsou návštěvníci Šumavy velkorysejší. Návrat medvěda na Šumavu podporuje 46 procent z nich.
U zubra, o jehož případném vypuštění Šumavě se už třicet let diskutuje, jsou názory rozdělené. Polovina místních by jeho návrat podpořila, většina by jej ale raději viděla v uzavřených výbězích než ve volné přírodě. Návštěvníci jsou vstřícnější, návrat zubra podporuje 62 procent z nich.
Relativně největší shoda panuje u losa evropského, jehož přítomnost podporuje větší polovina místních i návštěvníků. A největší podporu má los u starostů. Žádný nebyl proti. Šumavský park upozorňuje, že průzkumy proběhly ještě před tím, než se Šumavou začal procházet los Emil.
„Starostové patří k nejskeptičtější skupině, pokud jde o návrat velkých obratlovců. Nejvíce jej naopak podporují návštěvníci Šumavy,“ shrnul výsledky průzkumu ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
